V rámci našeho projektu Race to Wimbledon se snažíme vytvářet takové podmínky, které by více motivovaly mladé tenisty k účasti na turnajích. A nejen ty, kteří míří do těch nejvyšších pater, ale hlavně takové hráče, kteří jsou kolikrát na začátku své dlouhé cesty, která se ale může nakonec změnit v profesionální pouť. Na té dlouhé cestě je důležité se umět vyrovnat s chvilkovým nebo i dlouhodobým obdobím, kdy se vám nedaří. Přesto si jdete stále za svým.

Také hlavní výhru v RtW může získat jedinec, který nemusí za celou sezonu vyhrát ani jeden zápas, ale musí jít štěstíčku naproti a nakonec se může radovat z hlavní výhry, kterou je cesta do Wimbledonu nebo nový iPhone. Takže se snažíme o určitý druh motivace v návaznosti na pracovitost a vytrvalost mladých tenistů.

Dnes mě ale pobavil jeden rozhovor mezi dvěma rodiči, který se týkal účasti jejich ratolestí na turnajích. Na otázku jednoho tatíka co se stalo, že přijeli do Bohnic, když jsou jarňáky a všichni míří na lyže, dostalo se mu zajímavé odpovědi. Prý jim trenér řekl, že musí odehrát za zimu šest turnajů a potom budou mít slevu na trénincích. Takže to prý tady odkroutí a mají pro letošek splněno! 

Tak z toho jsem si fakt sedl na zadek. Nechápu, co to je za logiku a zda je vůbec smysluplné se vůbec takto sportu věnovat jako registrovaný hráč? Vždyť to ani nevytváří žádný hlubší zájem. Snad jenom ten ekonomický, když si rodiče spočítají, že když odjedou turnaj ve svém nejbližším okolí za nějakou cenu, tak konečná roční sleva se jim nakonec vyplatí. Tak si říkám, zda si to zmíněný rodič uvědomuje a hlavně, zda si to uvědomuje ten, kdo mu tento kšeft nabídl.

---

Jiří Knížek

15. února 2025