Dnešní mladí lidé si již ani neumějí představit v jak divé době jsme žili před rokem 1989. Za vlády jedné strany. Když slyším všechny ty populisty a zastánce Ruska, kteří vyřvávají, že je zde opět nastolována cenzura a že nám hrozí diktát Bruselu, tak právě dnes, na 1. máje, jsem si uvědomil, jak jsme všichni museli do prvomájového průvodu a skandovat hesla, jakože je nám dobře, když nás rudoši vedou na východ do spáru státu, ve kterém se toaletní papír začal vyrábět až po roce 1969!

A víte proč jsem si na to dnes vzpomněl? Protože v první květnový den, který soudruzi tak honosně nazvali svátkem práce, se nesměly konat v době dopoledního průvodu sportovní akce, aby nás náhodou sportovní aktivita neodvedla od myšlenek na vybudování rozvinuté, vyspělé socialistické společnosti. A tak buďme rádi, že dnešní mládež si může 1. máj užít po svém. Třeba se zúčastnit tenisového turnaje. Nebo jen tak zevlovat a užívat si například povedeného počasí, stejně jako to vyšlo dnes.

Ale na druhou stranu musím přiznat, že mladí lidé si v každé společnosti umí udělat srandu i z těch opravdu vážných věcí. Nebylo tomu jinak ani v době mého studia na gymnáziu v Pardubicích, kdy jsme jako vděční studenti měli za úkol právě v povinném prvomájovém průvodu poděkovat soudruhům za novou budovu naší  školy.  A tak jsme 30. dubna museli na školním hřišti pochodovat po škvárovém oválu a nacvičovat pochod, který se měl na povel jednoho z našich profesorů zastavit pod tribunou všech těch vepřových hlav a zaskandovat: „Ať žije 1. Máj, děkujeme za novou školu!“

Prostě vopruz, kterému jsme se smáli a svojí nedisciplinovaností, která pramenila právě z trapnosti toho hesla, jsme nebyli schopni na povel vyučujícího, který měl ještě ke všemu v době znamení stát na stoličce, aby byl dobře vidět, jako jeden muž zastavit a skandovat. A protože šéf školní KSČ a zástupce ředitel Hylenka si byl zřejmě taky vědom trapnosti celého toho snažení,  navrhl nám, že když se nám to dvakrát za sebou povede, tak že nám odpadne zbytek výuky posledního dubnového dne. A my budeme moci jíti na čarodějnice. Samozřejmě, že jsme to v ten moment zvládli na 100% a upalovali ze školy co nejrychleji, aby si to někdo nerozmyslel.

To je stejný princip jednání populistů, jako předvádějí také v dnešní době. Aby zakryli trapnost svého počínání, slibují lidem cokoliv, jen aby si je získali na svou stranu. Jejich cílovou skupinou jsou často i mladí lidé, jejichž životní názor se teprve buduje a jsou lehčeji ovlivnitelní. Třeba si vzpomenete na různé slevy jízdného z nedávné doby, ale třeba se začínají v předvolebním čase objevovat další sliby, které jsou ovšem pro mladou generaci velké chyby.

Jo, a jak to dopadlo 1. května 1976 v těch Pardubkách? Normálně, učitel zastavil, postavil se na stoličku, někdo ho z ní zezadu strčil dolů, nikdo se nezastavil, jen pár šprtů při průchodu pod tribunou chtělo něco volat na dvojité brady o nové škole a my ostatní jsme spěchali domů, aby jsme si odpoledne mohli jít třeba zahrát tenis. 

---

Jiří Knížek

1. května 2025