Jeden můj kamarád, mimochodem bývalý prvoligový fotbalista, který má dva syny, vždy říkal, ať se kluci fotbal naučí, aby ho pochopili a rozuměli mu. A to, jestli z nich budou profíci nechával na osudu. Ale s nadsázkou vždy říkal, že v nejhorším by z nich mohli být rozhodčí. Protože ti vyhrávají každý víkend. V podstatě měl pravdu a velice často si na jeho slova vzpomenu.  Naposledy právě tuto neděli večer, kdy jsem jako skalní Slávista musel skousnout nepochopitelné jednání dvou zkušených hráčů sešívaných, kteří, než aby hráli, začali se hlásit jako prvňáčci v září při hodině vlastivědy, takže sám překvapený hráč Votroků vsítil vedoucí branku hostí.

Takže, všichni mladí fotbalisté, ale i hokejisté a házenkáři, prostě hráči kolektivních sportů se od malička učí, aby hráli, dokud rozhodčí nepískne. A o tom, zda má rozhodčí pravdu či ne, se má diskutovat až po ukončení akce. Tak je pro mě až nepochopitelný takový zkrat, zvláště když v prvoligové kopané lze při vstřelení branky použít služby VARu. Je pravda, že toto privilegium nelze využívat na všech úrovních všech sportů, ale mladí sportovci by se již od mládí měli vést k respektu k rozhodčím, aby se jim právě takovéto excesy nestávaly v dospělosti. Kdy mnohdy jde o více než o párek s hořčicí a kofolou.

Je to taková sportovní hygiena, ačkoliv je nutno vzít v úvahu, že i rozhodčí je jen člověk. A já doufám, že každý měří všem stejným metrem bez ohledu na postavení tatínka či klubovou příslušnost. Prostě vzít v úvahu, že rozhodčí je nejvyšší autorita na sportovišti a ti nejlepší se poznají podle toho, že o nich skoro nevíte.

Proto děti naučme, že mají vzít rozhodnutí sudího jako holý fakt a hlavně se dále nenervovat, pokud verdikt není v jejich prospěch. Jednoduše vymažte ten nepříjemný moment z hlavy a pokračujte ve hře s tím, že se soustředíte na následující průběh zápasu. Potom se vám těžko stane taková nepříjemná příhoda, která nakonec vyústila v Edenu ve spravedlivou plichtu v duchu rčení, že KARMA JE ZDARMA.

---

Jiří Knížek

21. července 2025