Rodina, odvaha, radost ze hry. Tak to má být. Finále šanghajského Masters dostalo drive: proti sobě stojí bratranci Valentin Vacherot a Arthur Rinderknech. Příběh, který nám dává vzpomenout, proč tenis milujeme. Ne další kapitola nekonečné rivality největších jmen, ale čistá lidská story o dvou klucích, co spolu vyrůstali a teď si na největším podzimním pódiu jdou pro životní trofej.

Rodinné finále má zvláštní energii. Hrajete proti člověku, který ví, kam saháte v krizi, jak dýcháte po ztraceném bodu, jaké máte první řešení na 30:30. Klíčem nebývá „vymyslet něco geniálního“, ale udržet normálnost v nenormální situaci. Nesklouznout do přemíry respektu ani do křečovitosti. Udržet rutinu. Vacherot přináší lehkost kvalifikanta bez dluhů. Rinderknech má širší zkušenost z těžkých stadionů a výhodu servisu, který umí otevřít kurt hned po prvním úderu.

Šanghaj tímhle týdnem poslala do světa jednoduchý vzkaz: hloubka okruhu je větší, než si rádi myslíme. Hráč ze druhé stovky může přehrát kohokoli, když si udrží čistou hlavu a disciplínu v plánu. To je inspirace pro každého, kdo dnes po tréninku sedá do metra a přepočítává rozpočet na další měsíc. Dlouhá cesta mimo reflektory má smysl. Univerzitní grind má smysl. Trpělivost má smysl.

A je v tom i malá lekce pro český tenis. Tohle finále není o tom, kdo měl před pár lety víc lajků nebo větší rozpočet. Vyhrává práce s očekáváním. „Nic nemusím, všechno můžu“ bývá v rozhodujících chvílích silnější než talent. Vyhrává komunita, která vás podrží, když se zrovna nedaří. A vyhrává schopnost hrát jednoduché vzorce na velké body – spolehnout se na to, co děláte nejlépe.

Ať zvedne trofej kdokoli, tenis už teď vyhrál dvakrát. Jednou na kurtu, kde se rodinný zápas promění v šachovou bitvu o území, čas a nervy. Podruhé v hlavách fanoušků, kteří si znovu připomenou, že tenhle sport není jen o bodech do žebříčku. Je taky o vztazích. V době, kdy se v Česku bavíme o rostoucí aroganci svazu vůči celé komunitě tenistů, snaze urvat si co nejvíc pro sebe, nebo klidně hodit všechny přes palubu, abych za jakoukoliv cenu dosáhl maximální kontroly je toto příběh, který je čistý a lidský. Sny nejsou (v českém podání velmi laciný) marketing. Sny jsou plán s termínem – a v Šanghaji právě bije jeho hodina…

---

-tk-

11. října 2025