Moje žena o mě tvrdí, že jsem tenisový blázen, ale že by bylo asi nejlepší, kdybychom z našeho tenisového areálu udělali sportovně zoologický klub, kde by vedle možnosti ubytování a sportovního vyžití pobíhali koně, ovce a dokonce by mi povolila i oslíka. Její výtky se zesilují v návaznosti na vývoj v prostředí českého tenisu. A tak útočí na mé city ohledně přírody a zvířat, protože ví, že pocházím z koňácké rodiny, kde dva mí strýcové jezdili, jako správní Pardubáci, na koních stejně jako jeden z mých bratranců. 

Já sice Pardubák nejsem, protože jsem hrdý Bohdaňák. Ale je pravda, že když se v Pardubicích běží Velká pardubická, jako právě dnes, tak se od obrazovky netrhnu. A nemyslete si, že to je kvůli tomu, že bych sledoval a tipoval vítěze, protože mými favority jsou totiž všichni koně. Prostě chci vidět pouze tato krásná zvířata v akci a držím všem palce, aby to ve zdraví přežili a všichni se v pořádku vrátili do svých maštalí. 

Tak jsem si dnes před čtvrtou hodinou odpolední oddychl, když koníci proběhli cílem a nebylo třeba řešit fatální karamboly. Dokonce jsem se přistihl, že mi nevadily pády žokejů, ale vždy jsem sledoval pohyb čtyřnohých krasavců a jen si přál, aby se nic nestalo. Musím s radostí říct, že dnešní den je z pohledu řehtajících lichokopytníků opravdu v Evropě úspěšný. Tedy z mého pohledu. Protože v době dekorování vítězů Velké pardubické začínalo v Londýně na stadionu Tottenham Hotspur FC utkání amerického fotbalu v rámci NFL, ve kterém se utkaly Denver Broncos a New York Jets. Přestože se skóre přelévalo z jedné strany na druhou a každou chvilku tahal za delší konec jiný z týmů, nakonec zvítězili poměrně těsným rozdílem hráči, kteří mají na dresech koně s oranžovou hřívou. 

V Londýně to bylo o prsa, v Pardubicích o jednu koňskou délku. Kdo chtěl, ten se bavil a hlavně, nikomu se nic vážného nestalo. A vo tom to je…

---

Jiří Knížek

12. října 2025