Co to je za dobu? Zeptala se jedna opravdu normální maminka při odchodu z našeho klubu po diskuzi s dalšími dvěma maminkami, které tak nějak držely společnou notu oproti odcházející. Původně byly všechny tři domluvené, že se svými dětmi odjedou na halloweenské slavnosti do Dětenic. Nakonec z to prý nic nebylo, protože ty dvě se na poslední chvíli omluvily, protože by to prý mohlo jejich potomky vystresovat. Takže nakonec sedla do auta a odjela do nejmenovaného zámeckého parku na pořádný halloweenský pochod, který si pořádně užily. Přesně podle pravidla o neplánovaných akcích, které bývají nejpovedenější. 

Zvláštní na celé situaci je ten fakt, že ti dva domnělí strašpytlové jsou největšími sledovači a znalci všech možných video her a stříleček. Dokonce se baví tím, že se některý z jejich vrstevníků lekne neočekávané scény ze strašidelného reelu. Jejich maminky jsou ale v domnění, že by se zlatíčka mohla třeba z něčeho zhroutit a proto je chtějí uchránit negativních projevů dnešní doby. Patří do stejné sorty dnešních dětí, které vyrůstají v bavlnce svých rodičů. Potom se třeba stane, že hráčka do svých 18 let, ač bydlela pouhý kilometr od kurtů, nikdy na trénink či mistrák nebo turnaj nedorazila jinak než v automobilu svých rodičů. To, že to v tenise nikam nedotáhla, vám nemusím snad ani psát. A mohl bych napsat spoustu jiných příkladů, ale těmi nechci prodlužovat svůj dnešní příspěvek. 

Na druhou stranu je ale nutno přiznat, že dnešní doba přináší dětem spoustu jiných aktivit, u kterých se nemusejí tolik hýbat a dokonce u toho mají i určitý pocit výjimečnosti. A tak v každém sportovním klubu jsou rádi za každou dušičku, která jde sportování aspoň zkusit. Potom jim ale nemůžete servírovat nekompromisní vyřazovací soutěže, kdy dítě prohraje jednou či dvakrát během chvilky a jede domů. Je vůbec zázrak, že v pondělí opět dorazí na trénink. A tak se v každém klubu musí trenéři snažit, aby si své ovečky udrželi a vytvářeli pro ně odpovídající prostředí, mnohdy i šité na míru jednotlivým osobnostem. Ale jak říkala moje babička. Od camcaťpo camcať. Je správné organizovat soutěže pro děti jejímž hlavním úkolem je účast a odměna pro všechny. Ale to neznamená, že by se měly odměnit všichni stejně. Proto musím souhlasit s odcházející maminkou z úvodu, která popsala jednu sportovní akci, kde bylo 7 týmu a všichni hráči dostali zlaté medaile. Prostě to je podle mě asi stejně špatně jako nenechat děti, aby se občas lekly a dokázaly se s nenadálou situací popasovat. Aby to tady nakonec nebylo jedno velké PEKLO.

---

Jiří Knížek

13. listopadu 2025