Nikdy jsem nebyl fanoušek rudých. Tím myslím jak komouše, tak i ty sportovce, kteří nosí na prsou velké S. Na druhou stranu musím přiznat, že jako fanda sešívaných jsem vždy tíhnul ke kombinaci bílé a červené, tedy barev například mých „Pardubek“, ale také Třince. Ale dnes jsem se díval na druhý duel play-off mezi Spartou a Oceláři a opravdu mě nadchl výkon bruslařů z Holešovic, kteří svým neskutečným nasazením a vírou ve své síly otočili vývoj utkání a z 0:1 nakonec bylo druhé vítězství v sérii v poměru 2:1. 

 A víte co mě na tom nejvíce baví? To, že někdo pojímá sport jako zábavu pro diváky a nenudí čekáním na to, jak to celé dopadne a vůbec se nedrží hesla „Vyhraj třeba i hnusně“. My tenisté toto moto známe z názvu jedné knihy, jejímž autorem je bývalá americká tenisová hvězda Brad Gilbert. Mě se název tohoto dílka velice často vybavuje při sledování mnoha tenisových zápasů většinou v kategoriích mladšího a staršího žactva, kdy velice často je jedinou motivací „přehazovačů“ vítězství za každou cenu, třeba opravdu vyhrát i hnusně, hlavně když jsou body.

Při trénování svých svěřenců jsem vždy rodičům a jejich dětem, mým ovečkám, vysvětloval, že se tímto nemají nechat otrávit a nijak to moc neventilovat (tu hrůzu a hnus), ale vzít si z toho „neštěstí druhých“ něco pozitivního pro sebe. Vždy jsem říkal, že kde seženou takový kvalitní sparing a ještě k tomu prakticky zadarmo! Stále jsem svěřence tlačil k aktivnímu pojetí hry a diktování tempa a také upozorňoval na ten fakt, že se do žebříčku započítává pouze osm nej výsledků a turnaje se hrají každý víkend. 

Prostě hráči by se měli učit hrát aktivně, trpělivě. Vysvětlovat jim i to, že něco špatné může být v konečném důsledku dobrým přínosem pro rozvoj mladého tenisty a tedy i pro ně samé. Vždyť kolik já jsem v životě poznal deseti či jedenácti letých šampionů, kteří to pouze ubránili? Hodně, a kde jsou dnes? Nevím. Ale vím, že pouze ti, kteří se naučí bojovat až do konce i přes nepříznivý vývoj utkání se zapojením všech svých mnoha dovedností, které se neomezují pouze na „hnusný projev“, tak pouze takoví hráči mají perspektivu. A proto jsem dnes fandil rudým (ale jen sportovcům)!

---

Jiří Knížek

17. března 2025