Většina tenisových příznivců z celého světa upírá v tyto dny své zraky do Paříže, kde se hraje turnaj kategorie Masters pod názvem Rolex Paris Masters 1000. Čeští fanoušci si určitě přáli vidět vítězná tažení naší trojice. Ale jak říkávala moje babička: „Člověk míní, Pán Bůh mění!“ A tak Kubu Menšíka mohli, stejně jako hráči našeho klubu, kteří odlétali na soustředění do Španělska, zahlédnout maximálně tuto sobotu na letišti v pražské Ruzyni a zbylé reprezentanty, Jirku Lehečku a Tomáše Macháče pouze v 1. kole špičkového turnaje v jejich neúspěšných vystoupeních. 

Protože jsem ztratil své favority, začal jsem sledovat hlavně hráče hrajícího pod kazašskou vlajkou. Sami víte, že se jedná o Alexandra Bublika, který po tenisové stránce zraje jako víno. Kde by měl více předvést své umění než v zemi, která je vínem proslavená.  Musím konstatovat, že je opravdu na co se dívat a zároveň si člověk uvědomí, že Bublik svým přístupem k tenisu jednoznačně vyplňuje mezeru po australském bouřlivákovi Nicku Kyrgiosovi, jen v trochu uhlazenější formě. Obzvláště zajímavé bylo jeho utkání 2. kola proti domácímu Cerontinu Moutetovi. Byl k vidění tenis s pestrými výměnami, ale také provokativní chování francouzských fanoušků vůči soupeři, který se nenechal vyprovokovat k neuváženým reakcím a dal jasně najevo, proč ten večer je na dvorci. Prostě si šel jako 13. nasazený za postupem výhrou nad tenistou, který v 1. kole přehrál Američana Opelku a měl určitě zálusk i na Sašu. 

Co umí francouzské publikum při až fanatické podpoře svých miláčků ví snad každý sportovec, který kdy nastoupil ke sportovnímu utkání v zemi Galského kohouta. A také si mnoho z nich uvědomilo, že se nesmí nechat vyprovokovat k neuváženým reakcím, aby nedopadl ne jako sedláci u Chlumce, ale jako Tomáš Berdych v hale Bercy. A tak, když zkazil první servis a Frantíci šíleli blahem, on na nic nečekal a s přehledem do nesportovního potlesku poslal druhý servis přesně tam, kam potřeboval. Takto se zachoval několikrát, aniž by hnul brvou. Tím také dal jasně najevo, co si o takovém způsobu fandění myslí, zvláště když nakonec zvládl koncovku a zvítězil ve dvou setech . 

Řeknete si, no jo, to je ta jižanská krev. Ale pozor! I mezi našinci se najdou exoti, kteří dokáží i při zápase Davis Cupu zatleskat na dvojchybu soupeře a ještě k tomu z pozice oficiálního člena naší výpravy. Je pravda, že se říká, že vítězům je vše odpuštěno. Ale tenis je stále vnímán jako sport džentlmenů. Proto tenisový národ není hodnocený pouze podle výsledků svých hráčů na okruzích, ale také podle chování bafuňářů a vedoucích výprav při důležitých týmových utkáních. To, že se to moc v USA letos během Davis Cupu na oficiálním večírku nepovedlo, si zatím jenom potichoučku šeptají ti nejzasvěcenější!

---

Jiří Knížek

31. října 2025