V právě končícím týdnu u nás od pondělka do pátku probíhal A-čkový turnaj dorostenců. A mě nedá, abych se opět nevrátil k tématu účastí nejlepších hráčů dané věkové kategorie na domácích turnajích té nejvyšší úrovně. Vzhledem k tomu, že se z prvních 21 hráčů žebříčku zúčastnili pouze dva a pominu-li, že nejlepší dva hráči Mrva s Kumstátem patří do kategorie TOP 50 ITF, jejíž členové by podle mě hrát doma již nemuseli, tak potom plných 17 juniorů se nějaký způsobem tomuto turnaji vyhnulo. A kdyby hráči kategorií 35BH+ měli povinnost se zúčastnit minimálně dvou A-ček a Republiky nebo alespoň 3 A-ček, potom by na takovémto turnaji hrálo v průměru 12 dorostenců z bodové skupiny 35+.

Jelikož se na výše zmíněném turnaji utkali oba nejvýše nasazení ve finále, tak jsme mohli vidět šest jejich opravdu kvalitních zápasů s hůře postavenými kluky, kteří ale patří ve svých ročnících mezi nejlepší a jsou členy středisek. Kdo bube tvrdit, že i přes porážku to nemělo pro tyto poražené význam a nebo, že to naopak nemělo význam pro ty nasazené, tak by se měl zamyslet nad tím, že kdyby těch „hvězd“ bylo těch průměrných 12 kousků, tak se všichni mezi sebou porvou o titul a tím pádem odehrají kvalitní mače mezi sebou. Takže suma sumárum, když budeme teoreticky předpokládat výsledky podle postavení na žebříčku, tak potom ti nejlepší odehrají závěr akce mezi sebou, ale před tím by museli vyřadit někoho slabšího. Takže přínos pro ty slabší, že si zahráli se špičkou opět posouvá kvalitu zespoda. No a když dojde k nějakému překvápku, tak to je ukazatel posunu, nahoru anebo dolů u jednotlivých aktérů.

Kvalita vždy vycházela z konkurence. A pokud máme ve střediscích tolik hráčů, kteří by měli mezi sebou hrát, potom toho využijme a preferujme takové hráče, kteří se zapojují do systému rozvoje výkonnosti. Já většinou slyším odmítavé názory od těch lidí, kteří si myslí, že jejich dítě či svěřenec mají někam našlápnuto. Oni si ale neuvědomují, že jimi tenis nekončí a stejně tak oni ještě nejsou na konci dráhy a to nejtěžší, přechod do kategorie dospělých, je stále čeká. A není to otázka jedné nebo dvou sezon mezi seniory, takže opět potřebují určitý „výtah“, který jim může pomoci rozjet i domácí konkurence, kterou ostatně máme, když to tvrdíme při žádostech o peníze u NSA a při tom uvádíme, že jsme v tenisové mládeži top ve světě!

Je totiž třeba, aby tomuto systému někdo vtiskl řád a postaral se o efektivní využívání finančních prostředků. Ne aby to byly peníze doslova kolikrát profofrované nesmyslnými výjezdy nebo utracenými za hráče, kteří se takovéhoto systému společného rozvoje nechtějí účastnit. Ono totiž je potom těžké chtít po někom zpětné plnění v rámci repre smlouvy, když ani svaz neví, co má garantovat. Nebo dokonce, když hráč si vše odjezdí za své. Potom je logické, že nebude reflektovat na požadavky reprezentace. A jsem opět u toho. Při prezentaci výsledků mládežnických týmů slyšíme o samých mistrech světa. Tak to pojďme dělat jinak, ne se stejnými lidmi ve vedení, kteří zde byli minulá období. V každém sportovním odvětví a snad ve všech obdobích a státech docházelo, dochází a bude docházet k výkyvům úspěšnosti. A potom je nutné na negativní vývoj zareagovat. Jinak nám ujede vlak…

---

Jiří Knížek

4. května 2025