Právě sleduji finále mužských deblů na US Open a sleduji jakési tenisové specifikum, které je odlišné od běžného sportovního utkání. Angličané Salisbury a Skupski nečelili ani jednomu breakballu a přesto je stav na sety 1:1. Ono je to s tenisem podobné jako v běžném životě. A v případě českého tenisu to platí obzvlášť. Mnozí z vás si ještě ani nestačili pořádně uvědomit, že začal nový školní rok a tím pádem začíná další roční období, jehož vyhodnocení, tedy to, jak kdo pracoval, uvidíme až na konci června příštího roku.

Protože tenis to má trošku jinak, tak právě nyní začíná poslední měsíc této sezony a pomalu se začíná ukazovat, jak kdo byl pilný a tím pádem jak se celá sezona propíše do konečných žebříčků. To se tedy týká hráčů a dost možná i trenérů, ale máme tady ještě jednu skupinu. A to jsou funkcionáři nového vedení ČTS, kteří tím, že v posledních dnech vypustili informaci o připravované Valné hromadě, která má přijmout i nové a velice převratné stanovy se spoustou „novinek“, rozpoutali diskuzi mezi tenisovou veřejností.

A jak to bývá, tak každá valná hromada začíná tím, že šéfové a nebo jimi předstrčené figury předstoupí před účastníky schůze a začnou přednášet výčet svých úspěchů za poslední období. Je jasné, že nikdo si sám větev pod sebou nepodřízne. A tak se často dozvídáme o úspěších, které by nás ani nenapadly. Ale abychom si tak nějak určili mantinely pro předvolební diskuzi, musím to vzít pěkně popořadě pohledem z druhého břehu.

Začnu hned tím, že poprvé v historii se nedohrálo mistrovství republiky smíšených družstev dorostenců z důvodu nezajištění náhradních prostor pro případ dešťů. O úrovni 1. ligy dospělých snad nebudu ani psát, protože i letošní ročník přesvědčil, že je potřeba provést reorganizaci této soutěže.

Následovalo trapné divadlo v podobě odvolání nehrajícího kapitána Davis Cupového týmu Navrátila po neúspěchu v kvalifikační skupině.

Ještě větší komedie přišla po neúspěšné kvalifikaci v rámci B. J. King Cupu, kde dokonce předseda Kotrba až trapně celý neúspěch hodil na mladou, teprve devatenáctiletou Lindu Fruhvirtovou, která se nemohla v rámci televizního přenosu nijak bránit a korunu všemu nasadil kapitán Pála, který potvrdil, že svého šéfa nepodrazí a tak nic neuvedl na pravou míru. Stejně nakonec ve funkci skončil.

Potom přišly na řadu šméčka okolo zařazování hráčů do středisek a kontrola jejich zařazení, která zřejmě neproběhla do dnešních dní, což se odrazilo i na nenominaci nejlepšího juniora po duu Mrva Kumstát do reprezentace.

Nedotažení slibovaných 80 milionů od sponzora, které „nové“ vedení slibovalo, když jim to čeští tenisté hodí a odvolají exprezidenta Kaderku.

Vytvoření takového obsazení komisí a týmů, které jednoznačně ukazuje na postupnou privatizaci svazu. Myslím tím Dozorčí radu (Brabenec, Malý), ředitel týmu pro Davis Cup (Malý), Sekretariát  ČTS (Kocourková ze Sparty), to samé v osobě Alice Riklové do sportovního úseku.

Nepřehledná spolupráce se společnostmi a advokátními kancelářemi při zastupování svazu bez výběrových řízení.

Nominace neúspěšného kandidáta Volfa z Olympu Praha do orgánů Unie sportů, kterého vybral sám předseda svazu a který nemá nic společného s tenisem, ale může pomoci Spartě při spolupráci s Olympem. Jeho nominace dopadla fiaskem a tenis ostrouhal na úkor snad i asociace pro psí agility.

Oznámení, že bude zřejmě nutné zastavit Štvanici, kam ale původně mělo přijít 80 mil., které tenisty měly zbavit nebezpečí ztráty centrálního dvorce, mekky českého tenisu.

Absolutní ignorance Pardubické juniorky, kdy si předseda nenašel chvilku, aby se zúčastnil, stejně jako nebyl na závěrečném ceremoniálu na turnaji WTA na domácí Spartě. Vlastně tentýž scénář zvolil i na Macha Lake Open, kde byl pouze v rámci pracovního týdne, ale na úplný závěr během víkendu opět chyběl.

Tolerance střetu zájmů státního trenéra Stočese, který snad nemá v tenisovém světě obdoby, vyjma snad nějakých autoritářských režimů.

Myslím, že toho je až až. A najednou přijde návrh na změnu stanov těsně před Valnou hromadou, aby nebyl čas na pořádné prodiskutování na nižších úrovních. Úplně stejný scénář jako před více než rokem, kdy si kandidující trojice vytvořila takovou pozici, jakou neměl nikdo jiný z potenciálních kandidátů. Nakonec spolupráce se společností Grant Thornton, která dělala audity, jejichž výsledky a vlastně ani zadání nikdo z tenistů ještě neviděl, je názornou ukázkou situace v českém tenise.

Vždyť všichni víme, kdo je úzkým spolupracovníkem této splečnosti, která nakonec vedla i převratnou Valnou hromadu a jejíž člen sedí v Dozorčí radě dokonce jako její předseda. 

A protože má slova o privatizaci svazu byla předsedou Kotrbou zlehčována i v celostátních sdělovacích prostředcích, tak se vás všech chci jenom zeptat. Stále máte pocit, že jsme svými pány anebo pouze členy korporátu, kterému zřejmě vůbec nejde o vlastní tenis?

---

Jiří Knížek

6. září 2025