Ve svých článcích jsem se několikrát, jen tak okrajově zmínil o tom, že držím 2x do týdne půst po dobu minimálně 36 hodin, který ještě doplňuji dietou zvanou přerušovaný půst, kdy během dne máte okénko na stravování  8 hodin a po ukončení tohoto stravovacího bloku nejíte minimálně 16 hodin. Musím zde na rovinu přiznat, že k takovému způsobu stravování jsem se rozhodl tak nějak ze dne na den. A takovým impulsem k mému rozhodnutí byly jednak moje potíže s vysokým krevním tlakem, cholesterolem a také jsem již přestal snášet ten nesnesitelný pocit nemohoucnosti při běžné pohybu. Tak jsem si jednoho dne před dvěma lety řekl, že to zkusím nejdříve s tím přerušovaným půstem a potom jsem během asi 14 dnů zaslechl rozhovor se zpěvákem Jankem Ledeckým, který popisoval, jak právě několik let drží dvakrát týdně celodenní půst.  Tak jsem to zkusil také a své ženě jsem oznámil, co se mi povedlo. Nejíst celý den. Od rána do večera. Jenže jsem byl zpražen odpovědí, že to není žádný výkon, že bych měl zkusit od večera do rána ne následujícího dne, ale až toho dalšího dne. Tedy těch 36 hodin.

Tak jsem to vyzkoušel a ono se to povedlo. Je pravda, že někdy to ze začátku bylo krušné, když jsem šel třeba do masny nebo okolo cukrárny. Ale vůle zvítězila a mě se povedlo sundat neuvěřitelných 35 kilo během 14 měsíců. Takovým „lakmusovým papírkem“ mé vůle již dvakrát byly vánoční svátky. A představte si, že jsem jednou dokonce během těch kritických 14 dnů shodil jedno kilečko. Podruhé jsem zůstal na své váze. Ale nebylo to vždy tak jednoduché, jak by se mohlo z tohoto popisu mé diety zdát. Velice často jsem si musel připomenout, proč to dělám a někdy se až urážet, že bych byl velkej srabák, kdybych to porušil a tím zradil tu moji vůli.

Dnes si dokonce dovolím takový půst držet i 3x za týden a svoji vůli jsem si už asi vycvičil. Například dnes, kdy jsem uprotřed 36-ti hodinového postního bloku, mi jeden spolužák poslal foto s připravenými krkovičkami na zítřejší grilování, které nás čeká během našeho post gympláckého srazu. Dokonce jsem po zhlédnutí krásných porcí vepřového sedl do auta a jel zakoupit celý balík poctivých špekáčků na opékání, kterým náš sraz doplníme, protože zítřek bude asi hodně dlouhý a mnozí mí spolužáci – dědečkové, by mohli žehrat na hlad.

Takže všem tenistům zítra přeji co nejlepší sportovní formu. Hlavně těm mladším žákům a dorostencům, kteří se zúčastní oblastních přeborů a já si letos poprvé užiju volný víkend bez tenisu s vědomím, že když se chcete ve svém oblíbeném sportu prosadit, musíte na sobě opravdu hodně makat. Kolikrát se vám nechce, ale je to o vůli a odříkání. Stejně jako s tou mojí dietou. Prostě si stanovte cíl a v jeho naplňování nehledejte výmluvy. Objevujte pouze své rezervy a klidně si je přiznejte a snažte se své nedostatky odstraňovat. Jenom tak můžete dojít ke svému vytouženému cíli. U mě to byla shozená kila u sportovců zase mety sportovní. Držím vám všem palce.

---

Jiří Knížek

16. května 2025