Příběhy, které by měly slyšet všechny sportovní děti (i trenéři)
V průběhu letošního ročníku Race to Wimbledon jsem napsal jeden článek o fair play činu hráčky pražské Sparty Kristýny Lukešové, která mohla podle pravidel odmítnout odehrání již třetího singlového utkání, ale protože věděla, že její soupeřka Anna Mondoková odjíždí na hory, rozhodla se nastoupit a tím i odmítnout vítězství celého turnaje formou skreče finálového zápasu. Někteří si řeknou no a co, nějakej pouťák mladších žáků! Já si naopak myslím, že právě takové chování v mládí, má velký význam pro formování celkové osobnosti člověka, aby se potom v životě dokázal postavit čelem k situacím, kdy jde ve většině případů o mnohem více.

Jako například ve včerejším finálovém utkání play-off české hokejové extraligy, kdy brněnský hráč Zábranský opravil výrok rozhodčího, který chtěl vyloučit jeho pardubického soupeře za nebezpečnou hru vysokou holí. A bylo to právě v době, kdy brněnská Kometa prohrávala a využitím přesilovky se mohla opět dostat do zápasu. To se nakonec nestalo a pardubičtí ve třetím utkání zvítězili a dostali se do vedení v sérii.
Ráno jsem se dočet, že kouč Dynama ocenil skutek Brňana, ale sám by prý takovéto gesto asi neudělal. A vidíte, neuběhlo ani 24 hodin a oba soupeřící týmy se dnes opět utkaly a zprvu to vypadalo, že se celek z východních Čech dostane do vedení 3:1 na zápasy, protože během první třetiny byl doslova k nezastavení. Ale protože stále platí, že karma je zdarma, tak i přesto, že pardubičtí hokejisté měli neskutečný tlak, který nezužitkovali, tak jim nakonec nepomohla ani psychika vlastních opor a nakonec odešli poraženi 4:7.
Většina z mých čtenářů ví, že jsem Pardubák a celým srdcem fandím klubu s půlkou bílého koně ve znaku. Proto mě nikdo nemůžete podezírat z posmívání se poraženým. Spíše naopak. Tímto příkladem chci ukázat, že má smysl děti od malička vychovávat k fair play a právě podobné příklady jim neustále předkládat.
Jiří Knížek
22. dubna 2025