Říká se, že lidé se nerozhodují podle logiky, ale podle příběhů, kterým věří. A že „kdybych byl tebou“ moc nefunguje, protože nikdo z nás není nikým jiným. To je přesně to, co by měli mít delegáti na nadcházející Valné hromadě ČTS na paměti.

Současné vedení svazu nepřesvědčuje argumenty. Přesvědčuje vymyšleným (a neustále se měnícím) příběhem. Příběhem o tom, že delegátům se „nechce jezdit do Prahy“. Že méně hlasů „zvýší efektivitu“. Že zástava Štvanice je „operativní nutnost“. A že Výkonný výbor potřebuje víc moci, protože „ví nejlépe, co dělat“.

Ale příběh není realita. Realita je, že snížení počtu delegátů není o efektivitě – je o kontrole. A rozhodování o zástavě majetku Výkonným výborem není o operativnosti – je o tom, aby se nikdo moc neptal. Taky se říká, že přesvědčivý argument funguje jen tehdy, když je přesvědčen ten, komu je určen. Ne ten, kdo ho říká. Takže?

Kotrba může být přesvědčený, jak chce. Ale to nestačí. Důležité je, aby byli přesvědčeni delegáti – fakty, ne laciným příběhem.

Valná hromada rozhodne o tom, zda bude český tenis řízen demokraticky, nebo podle příběhu jednoho člověka. Proto by si každý delegát měl položit jedinou otázku:

„Čí příběh právě žiju? Ten svůj, nebo někoho jiného?“

---

-tk-

21. listopadu 2025