V rámci projektu Race to Wimbledon organizujeme turnaje mládeže střídavě na antuce a pevném Bergu díky tomu, že v našem areálu máme oba tyto povrchy k dispozici v době zimní sezony a tudíž pod nafukovacími halami. A všichni tenisového prostředí znalí příznivci vědí, že největším úskalím při organizaci mládežnických turnajů je hra bez rozhodčího. Tedy systém, kdy si hráči sami hlásí auty a skóre. 

 A mám-li hodnotit taktiku některých účastníků, tak musím přiznat, že se liší právě od druhu povrchu. Na antuce je viditelná stopa dopadu míče, tak se mnozí „hadači“ snaží za podpory svého doprovodu, většinou však pravidel málo znalých rodičů, uhádat situaci, že když se nenajde stopa, tak že má pravdu ten z druhé strany kurtu a ne ten hráč, který aut hlásil. U pevného povrchu to je vcelku jednoznačné a prostě kdo hlásí, ten má pravdu. Pikantní na tom je, že v obou případech se hráči snaží přivolanému rozhodčímu vnutit myšlenku, že soupeř aut zahlásil pozdě.

Ale vzhledem k tomu, že rozhodčí není ve velké většině přímo u konfliktní situace přítomen, nezbývá mu než hráčům vysvětlit, že každý má právo na reakční dobu a přeruší-li soupeř přípravu na další úder, je v takovém případě nutné aut uznat. Pikantní v mnoha takových situacích je to na antuce, kdy vám nezbude se pouze stěžovatele zeptat, zda souhlasí s tím, že stopa míče je v autu. A že kdyby to hráč zahlásil i o trošku později z důvodu, že nepokračoval ve hře a šel se podívat na otisk dopadu, tak to je aut. Přesto to někdo není schopen zkousnout. A bude si vynucovat svůj názor na věc, který je úplně mimo fair play. Potom se  nikdo nemůže divit tomu, že když mnoho jedinců vyhledává jakoukoliv záminku k převrácení situace na dvorci ve svůj prospěch, že ITF přišla s neoblíbeným a proklínaným pradvidlem no let.

Také se mi zdá příliš kruté zvláště v koncovkách setů a zvláště při tie breaku, ať už do 7 nebo do 10 bodů. Ale co se dá dělat? Prostě se to musí nastavit, aby k situaci nebyla možná diskuze a nakonec jde jen o sport a ne o život. Takže když jste přítomen na kurtě a vidíte jak se hráčům do dvorce zakutálí míček od vedle, ale pouze k plotu, kde to neovlivňuje hru a oba aktéři výměnu dohrají do konce a samozřejmě, že ten kdo ji prohrál vlastním úderem do sítě řekl, že tam byl míč ve hře, tak vám nezbývá nic jiného než se pousmát myslet si své…i díky tomu, že jste to viděli na vlastní oči a nikdo vám tu situaci nemusí popisovat.

---

Jiří Knížek