Tak se nám to pomaloučku blíží. Myslím tím tenisový Wimbledon, který také figuruje v názvu naší série pro mladé tenisty a tenistky. A právě výherci zájezdu do Londýna, kteří budou moci navštívit boje v zeleném chrámu tenisového božstva, se mohou těšit na zápasy na trávě, která je tak výjimečná a tím také nezničitelná. Nezničitelná ne z hlediska opotřebovanosti během dvou týdnů, ale nezničitelná jako povrch, který konkrétně ve Wimbledonu nikdo nikdy nenahradí betonem. Tedy aspoň v to doufám a věřím, že se toho nikdy nedožiju.

To, že tráva jako povrch fascinuje diváky a hráče přitahuje pro neopakovatelnost, která je k dispozici pouhý zhruba jeden měsíc v roce, z ní dělá také povrch, na kterém vydobytá prvenství mají své posvátné místo mezi trofejemi všech hráčů. A proto v poslední době začínají opět do popředí vystupovat podniky i mimo Británii. Konkrétně Německo a Holandsko jsou novými schůdky k triumfu všech triumfů. Dnes jsem si s chutí ze záznamu pustil zápas Jakuba Menšíka s Britem Cameronem Norriem, protože se chci již také naladit na tenis, který není pouhými razantními výměnami od základní čáry, ale jsou ve větší míře vidět náběhy k síti, více koncovek vítěznými údery a hlavně, je to zelené, přírodní. Prostě je to fascinující. 

Mnohokrát jsem slyšel při televizních přenosech, že dalším zážitkem, který si žádný návštěvník Wimbledonu nesmí nechat ujít, jsou jahody se smetanou. A je to pravda. Tuto pochoutku někdo stále konzumuje, ať se podíváte nalevo, napravo, před sebe nebo i za vámi. A musím se přiznat, že jako milovník dobrého jídla jsem také neodolal a frontu na červené voňavé plody zalité smetanou jsem vystál. A pochutnal jsem si. Ale jako správný Čech jsem se musel i občerstvit pitím. A tak mě potěšilo, že jsem si mohl dát přímo v areálu Staropramen.

Takže nejenom hráči na dvorcích, ale i naše pivo šíří slávu Česka při jednom z největších světových sportovních svátků. Sice nevím, zda i letos tomu bude stejně, ale kdyby snad české pivo letos nebylo k dispozici přímo mezi dvorci, nebudu smutnit a nějak to přežiju. Protože po návratu do vlasti se najde dosti příležitostí k nápravě krátkodobého deficitu. A jahody? Tak to vám na závěr musím dát opravdu super tip. Kdo chce zkusit opravdu špičkové jahody se smetanou, nemusí přímo za kanál La Manche. Stačí zajet do cukrárny v Jílovišti u Prahy. Tam je mají po celý rok a jsou snad ještě lepší. 

---

Jiří Knížek

16. června 2025