V právě probíhajícím konfliktu mezi bránící se Ukrajinou a agresivním ruským medvědem, který nebere ohled na žádné principy základních hodnot západní civilizace, se mi opět potvrdilo, že mi Češi si umíme udělat srandu nejen ze sebe samých, ale také použít příměr, který zesměšní jak samotný „vzor“, tak jeho zmenšenou kopii.

Včera jsem se sešel s jedním velice známým člověkem z tenisového prostředí, kterého všichni znáte a se kterým jsme společně probírali život. A při tom samozřejmě došlo, i když zcela okrajově a neplánovaně, na současnou situaci v českém tenise. A on mi povídá, že velice často čte moje články, ve kterých se prý docela trefně trefuji do černého. Ale hned na to se mě zeptal, v jakém bydlím poschodí. Je pravda, že jsem jeho otázku hned na poprvé nepochopil a proto až nechápavě jsem se na něho podíval zřejmě s otevřenými ústy, protože můj výraz ho ihned vyprovokoval k reakci. „No, aby jsi nevypadl z okna!“ V tu chvíli jsem pochopil. Aha, tak to je zřejmě narážka na mé příspěvky a pouze jsem se zasmál povedenému vtípku. 

Až večer jsem si na tuto příhodu opět vzpomněl a uvědomil si, že na pozadí toho, co se děje ve světě, to je opravdu úsměvné. Vždyť v Rusku je dnes skoro desetidenní tradicí, že někdo vypadne z okna nebo se zastřelí ve své pracovně či bytě. Tedy nemyslím ty klasické případy, kdy se jedná o běžné občany země, kde včera již bylo zítra, ale o jakékoliv odpůrce současného despotického vedení největšího pohrobka bývalého Sovětského svazu. 

Země, která se nikdy nedokázala férově a na základě věcné a rovnocenné diskuze vypořádat se svými oponenty, a svoji metodiku úspěšně rozšiřovala do zemí bývalého socialistického bloku. A protože je krásně vidět právě na pozadí světových událostí, že v mnoha našich lidech je východní aplikace stále zakořeněna, nezbývá mi jediné. A to věřit, že přeci jen na tenise a hlavně v jeho vedení jsou rozumní lidé, kteří mě nedonutí, abych se přestěhoval do přízemí.

---

Jiří Knížek

8. března 2025