Skončila olympiáda a naše výprava se vrátila s mizernou bilancí 5 medailí. A to nás ještě podržela oštěpařka Orgoníková, která získala neočekávaný bronz. Zamezila tak největší atleticko-olympijské blamáži za 88 let! Přesně v roce 1936 se zástupci našeho státu vraceli z LOH v Berlíně bez medaile v atletických soutěžích! Celkově méně cenných kovů jsme získali pouze na Olympijských hrách v Antverpách v roce 1920 (dva bronzy) a o dvanáct let později v Los Angeles, kde jsme vybojovali 4 (1-2-1) medaile. 

Není to problém jednoho volebního období

Tenisté se mohou chlácholit tvrzením, že získali jednu ze tří zlatých. Ale domnívat se, že je vše v pořádku, to by byla velká chyba. Atletika je matkou všech sportů. Musíme ji chápat jako základ každé sportovní disciplíny. Tudíž tenis nevyjímaje. A ani výkon naší oštěpařky nezakryl žalostný stav fyzické zdatnosti našich dětí. A zde náš stát sklízí výsledky své slabé podpory tělovýchovy a sportu. Nemyslím tím pouze poslední volební období. Ale necelé dvě dekády, od roku 2008. Ať byli u vesla lidovci, socani, ODS či Babišovo ANO, nikdy se nic nezměnilo.

Vždy se pouze záplatovalo

Vždy se pouze záplatovalo. Velice dobře si vzpomínám na slavnostní výroční schůzi PTS. Před pozvané a oceňované tenisty předstoupil sám boss Kaderka, který s úsměvem od ucha k uchu nám všem sdělil, že nyní, když je u kormidla ANO, to bude jiná jízda. Obdivně nám vykreslil vznik nové sportovní agentury pod zkratkou NSA, kterou měla vést jedna z loutek majitele Agrofertu, bývalý hokejový gólman Milan Hnilička. Že prý nyní si sportovci sami určí, kam půjdou peníze a ne nějaký úředník z ministerstva.

Jak to dopadlo s Hniličkou a nakonec i Kaderkou všichni víme.  Nyní je tedy na vedení Národní sportovní agentury a jednotlivých sportovních svazů, aby politickým špičkám předložili výsledky žalostné podpory sportu ze strany státu a začalo se opravdu pracovat na změně. 

Nastane efekt jednookého krále?

Možná si mnozí z vás řeknou: co nám je potom, my tenisti medaile vozíme. Ano, dnes ještě ano. Ale musíme si uvědomme si, že pokud si budeme vybírat děti do našich tenisových školiček a klubů z omezené nabídky, kde se povedou ke sportu pouze děti zarputilých sportovců a nadšených dědečků, bude naše základna potenciálně slabá. Může dojít k efektu jednookého krále mezi slepými. Tedy, že sice vypipláme nějaké hráče, možná i díky technické a sociální akceleraci, ale ve čtrnácti až šestnácti letech tyto naše hvězdičky začnou vyhasínat. A to, že se nám to v tenise děje neustále, kdy máme mistry světa do 12 a 14 let, můžeme vidět dennodenně. 

Takže nové vedení ČTS by se mělo začít zapojovat do celospolečenské aktivity, která povede k nápravě současného neutěšeného stavu. Je to další z úkolů, který přibyl k úkolům za nápravu minel Kaderkova vládnutí. A zde nejde pouze o finance, ale o změnu celého systému výběru a podpory talentované mládeže!

________________________________________________________________________________________________________________

Jiří Knížek

14. srpna 2024