Někdy to bývá tak, jak praví jedno české přísloví, že „všechno špatné je k něčemu dobré“.  Ne, nemám na mysli můj včerejší článek, jehož uveřejnění rozhýbalo těžké soukolí organizace ČTS, a tak se dnes musel někdo vyrušit z víkendového spánku a svou chvilku na oblíbenou páteční kávičku po obědě si „napracovat“ dodatečným zveřejněním informací o brífingu předsedy Kotrby, který vyústil v prezentaci nového využívání Štvanického centra, jehož vyvrcholením má být zastřešení. 

Dnes mám na mysli nominaci naší reprezentace slabšího pohlaví na kvalifikační skupinu B. J. King Cupu, která se musí obejít bez zvučných jmen minulosti. A tak se stalo, že jedničkou v týmu bude Linda Nosková, které by měly krýt záda Marie Bouzková, Tereza Valentová a snad Lucie Šafářová, která se nám vrátila na deblové podniky WTA a která by určitě mohla svým mladým následovnicím v mnohém pomoci a poradit.

Je pravda, že jsme v nedávné minulosti několikrát tuto soutěž ženských týmů ovládli. A že by se dalo říci, že náš český fanoušek nic jiného nebere, než příčku nejvyšší. Ale je to tak, generační výměnu prostě nezastavíte a je nutné dát mladým hráčkám šanci, aby předvedly, na co mají a jaký potenciál v nich dříme. Pokud by se to nepovedlo a naše družstvo nepostoupilo, neznamená to, že je konec světa. Prostě se naše naděje musí začít učit, že jejich čas přichází. Že je pouze v jejich rukách a na jejich raketách, aby ukázaly, že jsou a hlavně budou stejně úspěšné jako jejich předchůdkyně. Nemá cenu někoho jmenovat, protože je všichni dobře znáte a já bych nerad někoho opomněl. Takže, držme jim pěsti, to přináší štěstí!

---

Jiří Knížek

6. dubna 2025