Musím se vám přiznat, že dnešní článek vznikl díky podnětu jednoho z vás, věrných čtenářů mého blogu. Ozval se mi jeden tatínek, který mi hned v úvodu sdělil, že čte všechny moje příspěvky. A že dokonce každý den po 18. hodině netrpělivě čeká na nový přírůstek. Velice mě potěšil již ten fakt, že to někdo čte a obzvlášť sdělení výše jmenovaného rodiče, že v 95 % se mnou souhlasí. Co mu ale zatím chybí v mém seriálu? Chování mladých tenistů mimo dvorec.  Zejména rezignaci na jakékoliv pozdravení dospělých. Obzvlášt těch, které zná a potkává prakticky každý víkend.

Chovej se tak…

Když jsem byl mladý, tak mi můj otec vždy kladl na srdce: “Chovej se tak, že když se nyní drápeš nahoru, tak aby ti někdo odpověděl na pozdrav, až budeš padat dolů”. A zvláště ve sportovním prostředí. Vždy jsem v té době pozdravil staršího člověka ve sportovním areálu či jeho blízkosti. To, co by mi řekli staří mazáci v případě jakéhokoli opomenutí, tak to bych si asi za rámeček nedal. Ale dnes je jiná doba. V našem klubu se snažíme, aby si děti vedle tenisu i tuto zásadu vštěpovaly do paměti. Ale vyžadovat to po účastnících turnaje, tak na to opravdu nemám.

Kolikrát mě zarazí postoj rodiče, který přijde uhradit startovné a vida, že jeho potomek mlčí jako ryba. Tak to přejde pouze mlčením nebo mávnutím ruky. Zažil jsem ale i scénku, kdy „borec” nakráčel do tenisové klubovny a ani nezabučel. Obsluha baru se pouze zeptala, zda umí zdravit. A pouze dostala odpověď, že pozdravil. V místnosti nás bylo minimálně 12 dospělých a nikdo nic neslyšel. Takové jednání nadzdvihlo druhého barmana a řekl mu, ať se vrátí za dveře a slušně pozdraví. “Protože pozdravit, znamená, že to uslyší ti, komu je pozdrav určen”. Načež mladík opět přišel do dveří s hlasitým projevem: „Dóóóbrýýý den“. A barman na to. „Frajere ok. Tak vidíš, že to jde, něco základního jsem tě naučil. Tak přijď zítra a přines si toaleťák, naučíme tě utírat si prdelku.”

Žaloba pro mravní výchovu

Asi za hodinu a půl, po skončení tréninku mladého tenisty, přilétla do klubu maminka. Že dá na obsluhu baru žalobu pro ohrožování mravní výchovy dítěte. A my všichni prý musíme jít svědčit, jinak nás bude žalovat také. Nakonec nikoho nežalovala a její mamánek dobrých 15 let tenis nehraje. Někdo namítne, že dnešní doba dává mládeži tyhle příklady chování při TV přenosech. Například takový Kyrgios či výbuch Sereny Wiliams. Ale nezapomeňte, že i my jsme se v 70. letech dívali na tenis v telce. A co tam předváděli John McEnroe, Illia Nastase či Jimi Connors, za to by šli dnes i do vězení. A přesto jsme se naučili zdravit a byli jsme pokorní. Protože bez ní člověk v životě nic nedokáže, ikdyž se nyní drápe nahoru.

________________________________________________________________________________________________________________

Jiří Knížek

16. srpna 2024