V mládí jsem byl vyznavačem sudých čísel. Co nebylo sudé, bylo pro mě špatné. Dokonce jsem kvitoval vyřazení čísla 13 z dresů naší hokejové reprezentace, prý proto, že nám to v zápasech se Švédy a Sbornou přinášelo smůlu. Zřejmě k tomu přispělo i datum mého narození, které je sestavené pouze ze sudých hodnot. Ale jak se člověk vyvíjí, tak se taky mění jak jeho osobnost, tak jeho nároky na život a vlastní vidění světa. První náznaky ve změně oblíbenosti čísel jsem začal pozorovat, když jsem si při zkouškách v rámci střední či vysoké školy často vylosoval 17 nebo 23 a pokaždé jsem uspěl. A když si můj syn Tomáš oblíbil číslo 23 na hokejovém dresu HC Hradec Králové i díky tomu, že byl fanouškem Petra Hrbka z pražské Sparty, začínal jsem mít tušení o „celoživotním“ obratu, který podtrhlo jméno mé současné ženy Martiny, která má svátek 17. 7. A když se nám narodila dcera Anička 13. dne v měsíci, stejně jako můj poslední vnuk Albert, tak si myslím, že je můj život je již pod vlivem hlavně prvočísel. 

Určitě jste někdy slyšeli o projevu Milouše Jakeše ze 17. července 89 na Červeném Hrádku, kdy si stěžoval, jak komunisty nikdo nechápe. Jak dělají změny a ono to nefunguje. Začal používat polopravdy a argumenty, kterým jsme se v době porevoluční smáli, až jsme se za břicho popadali. Vlastně jsme se tomu smáli i celé čtyři měsíce do 17. listopadu. A vidíte. 17. 11. 89. Zase prvočísla, která mi obrátila život, který jsem do té doby žil ve společnosti lží, překrucování reality a nepřiznání si svých neschopností v pozici lídra.  Lídra státního útvaru. Ale to je snad za námi a já jen doufám, že se tyto pořádky již nikdy nevrátí. Ale musíme to hlídat, protože taková doba se mezi nás vplíží pomaloučku, potichoučku. I díky nečinnosti okolí a podlézání těm nahoře. Nejdříve to může být na úrovni spolků, firem a postupem se to může změnit v tsunami u voleb, kterou již nezastavíte. 

---

Jiří Knížek

13. dubna 2025