Cigaretové společnosti věděly. Věděly o závislosti, kterou způsobují. Věděly o také nemocích, které přicházejí jako tichý důsledek. Ale mlčely. A tak lidé kupovali.

Automobilky musí hlásit závady. Ne proto, že chtějí, ale proto, že musí. Výsledkem jsou lepší auta, méně nehod, více zachráněných životů.

Pojišťovny vědí, kolik stojí operace. Nemocnice vědí, kteří lékaři mají nejlepší výsledky. Kdo ale tyto informace vidí? Pacienti ne. Vy ne. A když nevíte, nemůžete si vybrat.

Volkswagen věděl. Jejich software klamal svět. Prodávali auta, která vypouštěla mnohem více emisí. Co byste udělali, kdybyste věděli pravdu?

A teď k vám.

Co kdyby rodiče tenistů věděli?

Víte, kolik stojí sezóna vašeho dítěte? Kolik přesně platíte? Co za to dostáváte? A víte, co dostávají ostatní? Ti, co jsou „u toho“?

Velké kluby? Krásné zázemí, velká jména. Ale kolik z těch jmen je vašich? Kolik volných karet dostane váš syn nebo dcera? Kolik kvalitních sparingů a soutěží družstev má šanci odehrát?

Možná investujete statisíce do sezóny, možná milion. A přitom vaše dítě stagnuje. Konkurence chybí. Volné karty nepřijdou. Zápasy? Jen s těmi, které už znáte nazpaměť.

Kde je pravda?

Pokud by kluby (a svaz) otevřely dveře dokořán a ukázaly:

• Jak se udělují volné karty.
• Jak efektivní jsou jejich investice do hráčského rozvoje.
• Kolik peněz teče kam a proč.

…možná byste se rozhodovali jinak. A ptali se:

• Je tahle investice nejlepší pro naše dítě, nebo jen pro klub?
• Posouvá ho konkurence v klubu, nebo jen trénuje, protože musí?
• Existuje lepší cesta? Zahraničí? Individuální přístup? Malý klub, který nedává velké sliby, ale odvádí skutečnou práci?

Transparentnost neznamená ztrátu moci. Znamená šanci: pro rodiče, aby se rozhodovali chytře, pro děti, aby mohly skutečně růst a pro kluby, které si věří, že mají co nabídnout.

Tenis není o tom, kolik zaplatíte. Je o tom, co za to dostanete.

Když nevíte, nemůžete si vybrat. A to není fér.

Možná je čas se ptát. Možná je čas chtít vědět.

---

-tk-

17. prosince 2024