Remku, slib mi, že už nikdy nebudeš veřejně filozofovat!  Tak nějak zněla slova jedné z přednášejících na FTVS UK. Směřovala k tehdejšímu československému reprezentantovi v lehké atletice Remigiu Machurovi při jeho odchodu z učebny po hodině filozofie, kterou navštěvoval jako svůj volitelný předmět ve 2. ročníku trenérství. Ani ne za dva týdny jsem si přečetl titulek na zadní straně sobotní sportovní rubriky tehdy ještě neprofláknuté Mladé fronty, kde můj spolužák Machura doslova tvrdí: Nás vrcholové sportovce v podstatě doping chrání! Pamatuji si, jaký to způsobilo poprask. Kde kdo o tom mluvil. Jedni Remka obhajovali a prakticky jeho slova potvrzovali. Druzí jej kritizovali a odsuzovali.

Měl by se svět na hlídání dopingu vykašlat?

V jedné z veřejných debat dokonce padl názor, že by se svět na hlídání dopingu měl doslova vykašlat. Dokonce padaly takové argumenty, že již v dobách antických olympiád účastníci, kteří nebyli žádnými amatéry, jak se nám za doby budování reálného socialismu snažili tvrdit představitelé státu a sjednocené tělovýchovy, používali podpůrné prostředky. A které prý byly prakticky dopingem. Jako například nadměrné konzumování hovězího masa kvůli kreatinu či luhování bylinek nebo jiných částí rostlin za účelem zisku různých stimulantů. 

Iga také ve speciální kategorii

Ale nyní k dnešní zprávě ze světe tenisu. Tak už i Iga byla pozitivní! Předtím Jannik Sinner. A obě kauzy tak nějak zmizí nenápadně ze scény. Pouze sportovcům, kteří nejsou takovými celebritami jako jmenované tenisové stars, zůstanou starosti se zastavením činnosti. Také následnými životními komplikacemi. O kterých by mohla vyprávět třeba naše mladá hráčka Nikola Bartůňková.

Byznys nad sportem

A jsme u jádra věci. Je zřejmé, že takové kalibry jako distancovaní mladí Ital s Polkou by přinesli nemalé finanční ztráty všem okolo profi tenisu a na něj navázané byznys projekty. Takže finančně silní jsou opět napřed. Stejně jako v antice, kdy si sportovec, který byl členem bohaté stáje, mohl koupit hovězího kolik chtěl a potřeboval. A když si uvědomíte, že zakázané věci jsou drahé, protože právě utajení je nejčastěji nejpodstatnější částí ceny komodity, je zřejmé, že zlegalizování by ceny „všeho“ srazilo pěkně dolů. Stejný argument se používá také pro legalizaci konopí. Které je již na cestě k „běžnému“ prodeji. 

Tak mě z toho všeho vychází, jestli náhodou Remigius Machura nebyl trochu takovým vizionářem. Vlastně ve svých filozofických úvahách předběhl o pořádný kus dobu. Anebo si někdo myslí, že ti sportovci, kteří dosahují mimořádných výsledků v dané disciplíně a o parník ujíždějí celému profi „pelotonu“, a tím nemyslím pouze cyklisty, tak že ti jsou čistí? Co třeba Armstrong? Určitě si každý z vás vybaví i jiné případy. Nechci zde psát dlouhý seznam nakonec uznaných provinilců. V každém případě by nezůstal pocit křivdy a ublížení. Nikdy ale nebude vše spravedlivé. Nakonec jeden můj již zemřelý kamarád, který celý svůj život zasvětil sportu a tenisu, mi jednou řekl: „Jirko, proč by měla být ve sportu spravedlivost, když není v celém životě!“

---

Jiří Knížek

28. listopadu 2024