Dnes je 13. července a svátek má Markéta. Ale slaví Bára. Jak příznačné pro dnešní svět ženského tenisu. České ženy a dívky se stále objevují v konečných fázích mnoha turnajů a popředí žebříčků. Loni v Londýně zvítězila Markéta Vondroušová v singlu, dnes ji na travnatém trůnu nahradila Barbora Krejčíková. Loni v deblu kralovala se svou čínskou parťačkou Barbora Strýcová a zítra finále deblistek čeká Káťu Siniakovou společně s Townsendovou z USA. Tradičně se o druhém turnajovém víkendu objevují i zprávy o výsledcích a výhrách českých juniorů a juniorek. Letos si velké finále mezi mladými zahrají Kumstát s Klimasem ve čtyřhře a za zaznamenání stojí i semifinálová účast Valdmanové v singlu a Paštikové v deblu. České tenisové podhoubí sice letos neovládlo žádnou dvouhru, ale tak to prostě chodí. Je to hra a porážky přicházejí stejně jako vítězství. Nakonec fakt, že většina našich juniorů vypadla v počátečních kolech z nasazených pozic, signalizuje jejich výrazné výsledky v průběhu celého uplynulého období. A to se ještě neúčastnila Tereza Valentová, připravující se na antukový turnaj žen na Spartě a Brenda Fruhvirtová, která již uhrála kolo proti ruskému supertalentu Mira Anreeva v hlavní soutěži WTA.  

Je patrné, že kontinuita výchovy dívek narušena není. Člověk má dojem, že nám tady tenistky rostou jak houby po dešti. Vzpomeňme výsledky ve Fed Cupu a individuální triumfy party kolem dvojnásobné wimbledonské vítězky Petry Kvitové, kam patřily vedle výše zmíněných Šafářová, Hradecká, Hlaváčková, Plíšková a Benešová. Omlouvám se předem, jestli jsem na některou z dam zapomněl. 

Ano, ale v té době jsme také dvakrát vyhráli Davis Cup s duem Berdych – Štěpánek a pan Kaderka nám při všech příležitostech tvrdil, že jsme ta nejlepší tenisová asociace na světě. Všichni jsme v té době věděli, že až odejdou zmínění dva matadoři, tak nastane půst. Nakonec všichni dobře víme, jak to dopadlo po výsledkové tak i osobní stránce pana prezidenta.

Se změnou na svaz přichází nová osoba šéfa. Má být nositelem změn v podobě trojvládí. Sám jsem na Valné hromadě ČTS vystoupil s příspěvkem, že oceňuji přínos pana Chrenka v podobě sponzorství svazu firmou AGEL. Že rozumím tomu, že peníze mu musí někdo hlídat.

Ale nejsem si jistý, že bylo šťastné řešení otevřít volby všem zájemcům o funkce, když neznáme výsledky auditů ČTS. Vlastně jediný, kdo vidí do průběhu šetření, je nově zvolený předseda svazu. Analogií korporátní instituce. Usilovali byste stát se CEO podniku, který nemá jasné financování nebo kumulovaný dluh? Nutí mě to se tedy zamyslet. Skutečně máme ve vedení svazu lokální top talent? Nemělo smysl zkrátit mandát nového vedení a po výsledcích reálného dluhu vůči NSA, stabilizaci klíčových funkcí svazu vybrat ty nejlepší na trhu?

Tak uvidíme, jaké nám to přinese změny. Zda se nám začne blýskat na lepší časy také mezi muži. Já to našemu tenisu moc přeji.

________________________________________________________________________________________________________________

Jiří Knížek