Jsem ráda, že jsem tady v areálu zvítězila i na místech, kde se mi to předtím nepodařilo. To jsou slova Sáry Bejlek po úspěšném zvládnutí kvalifikace na letošní Roland Garros. Měla tím na mysli neúspěšný boj s Lucií Havlíčkovou ještě v juniorské kategorii, kdy se ji právě v tom samém areálu tolik nevedlo, kdežto Lucie získala juniorský Grandslamový titul.

Určitě to znáte také. Jsou místa, kde se cítíte dobře a sportovci konkrétně mají k určitým sportovištím někdy velmi pozitivní vztah a mají pocit, že jim to tam jde. Takový Rafa měl oblíbených destinací více, ale právě dvorce v Buloňském lesíku mu musely přirůst k srdci opravdu hodně. O čemž svědčí jeho asi nepřekonatelná série vítězství. A tak to je i s fotbalisty nebo hokejisty či sportovci jiných odvětví. Prostě někam přijdete, tak víte, že to je ONO. 

Ale jsou naopak místa, kde se můžete třeba zbláznit a ne a ne urvat úspěch. A je jedno zda to je třeba pouze dílčí výsledek v podobě vyhraného utkání či celého turnaje. Já osobně jsem si to v mládí moc nepřipouštěl, ale již jako otec malého tenisty jsem získal blok na krásný tenisový areál v Žamberku. Pamatuji se, jak jsem syna přihlásil na turnaj mladších žáků a protože tehdy ještě neexistoval internet a fax nebyl ve všech klubech, tak se přihlášky  vyřizovaly pomocí korespondenčních lístků.  Správně tušíte, že zafungovala podobnost názvů měst Žamberk a Vamberk. A já jsem se při psaní adresy moc nesoustředil a napsal nesprávného adresáta. V den D, tedy první den turnaje jsme s Tomem přijeli ke kurtům v Žamberku a v pavouku nebyl. A protože v té době bylo malých tenistů jako smetí, tak nás nevzali ani do debla. Tenkrát jsem si slíbil, že za rok to bude jinak. A také bylo! 

Při psaní přihlášky jsem si adresu raději několikrát zkontroloval a dokonce jsem ještě telefonicky ověřil, zda je syn přihlášen. Takže nastal opět den D, ráno jsme vyrazili z Hradce Králové pěkně včas, aby nás nic po cestě nezaskočilo . V autě byla opravdu pohodová atmosféra a jak přijíždíme ke kurtům, které sousedí s koupalištěm a kempem, říkám synovi: „Hele máš natrénováno, tak tam v pohodě vlítni a ….a najednou potomek říká: „Tati, a proč tady je už Míra, když ten jezdí všude pozdě?“  Máte pravdu, čas jsem trefil i s velkou rezervou. Ale o jeden den později. Takže bez singla i debla a s pocitem, že tohle místo, ač tak nádherné, nám příliš úspěchů přinášet nebude.

A tak Sáře přeji, aby v sobě ten pocit neoblíbeného místa v překonala a letos došla co nejdále, stejně jako naši ostatní reprezentanti. Muži, ženy, ale i junioři s juniorkami. 

---

Jiří Knížek

23. května 2025