Být vidět na schůzích, rozdávat sliby, mluvit o transparentnosti – to není práce. Práce je systémová změna, která trvá. Práce je vysvětlovat, rozhodovat, nést odpovědnost. Kdo z vedení ČTS dokáže říct: „Toto je moje konkrétní rozhodnutí, které posunulo český tenis dopředu“? Kdo z nich si stoupne a ukáže výsledky?

Příští týden to bude již celý rok, co v sídle ČTS zasahovala policie, aby nakonec došlo k zadržení bývalého prezidenta svazu Ivo Kaderky a jeho „pravé“ ruky Vojtěcha Flégla. Aby celá akce vyústila (v podle mě spravedlivé) odvolání exprezidenta v rámci Valné hromady, která nám zvolila staronové vedení svazových orgánů. Určitě si všichni tenisté pamatují, jak nám bylo předhazováno až katastrofické postavení celého českého tenisu v rámci státní podpory a tím vlastně jeho fungování.

Bylo nutné rychlé jednání. Aby tenisté přesvědčili stát a další instituce o tom, že jsme jako sportovci čistí a čestní. A že si tu podporu zasloužíme. Stejně jako jiná sportovní odvětví. Jenom je potřeba rychle ukázat, že nové vedení, které vykrystalizovalo v podstatě ze stejných lidí, kteří na Štvanici seděli za Kaderky a byli doplněni novým předsedou Kotrbou, ze stáje největšího sponzora a majitele Sparty Praha, to myslí opravdu vážně. A tak při samotné volbě v rámci Valné hromady neměl nikdo větší prostor, než zvolený triumvirát, kterému dokonce bylo umožněno rozdat všem delegátům své buletiny.

Řeknete si no a co? Vždyť ostatní mohli být také aktivní. (Ne)máte pravdu. Zvlášť, když jmenovaní aspiranti, kteří se rekrutují z nejvyšších míst svazového vedení, měli přímo uvolněnou cestu ke všem oblastním svazům na svou předvolební spanilou jízdu. Jízdu doprovozenou představením svého programu, jehož velice výraznou složkou bylo „Opětovné získání důvěry“ členské základny. Kdo by pro ně také nezvedl ruku. Hlavně po té, kdy v rámci pořadu České televize předseda Kotrba pronesl výrok: „Je čas, kdy si musí každý hlídat svého předsedu“. 

Ale v posledních dnech začínají vyplouvat stále zřetelněji rozpory mezi skutky a slovy. Jedním z ožehavých témat je podpora talentů a jejich pověstná pyramida, která již zmizela z webu ČTS jako pára nad hrncem. Ale já začínám mít pocit, že stejně se začíná rozpouštět i samotná důvěra ve slova a hesla, která se na nás tenisty snesla právě po červnové Valné hromadě. Již tam jsem jako jediný z účastníků vystoupil s názorem, že takovéto řešení je zbrklé, a že je třeba vytvořit pouze přechodnou vládu, která nás dovede k volbám, do nichž budou moci zasáhnout odborníci a profesionálové. Takoví, kteří budou sto napravit chyby minulosti a získat důvěru na základě férové soutěže. Přijdou s promyšlenou strategií, obrovskou energií a vůlí pracovat pro tenisovou komunitu.

Ono totiž hlavně nedošlo k posílení kontrolních orgánů svazu. Což byl nejvíce citovaný problém těch, kteří si po Kaderkově zatčení sypali popel na hlavu. A také tvrdili, že to fakt netušili. A nyní se dozvídáme opravdové perly. Například, že na tenise jsme všichni kamarádi. Pak se nemůže nikdo divit, když kontrolní orgán svazu (Dozorčí rada) je obměněn a do rady se dostane zástupce opět Sparty Praha a 1. ČLTK Praha. Tedy klubů, které mají ve své správě jak SCM tak SVT.

Myslíte si, že zástupci těchto klubů budou dostatečné přísní na „své“ klubové kolegy? Já tedy si to nemyslím. Můj názor je, že by ani neměli mít jakýkoliv vliv na rozhodování členů jakékoliv komise, kde se bude řešit nějaký problém týkající se jejich klubu. Vrcholem všeho nakonec je stav střediska na Štvanici, kde předseda klubu je otec (a člen DR) hlavního trenéra střediska. To se potom nikdo nemůže divit, že ta důvěra může opravdu zmizet jako ta zázračná pyramida. Ale znáte to staré české přísloví o hlavě a rybě, ne?

---

Jiří Knížek

21. února 2025