Sázková reklama je všude. A nemyslím tím „všude“ jako metaforu. Opravdu všude.

Během jednoho hokejového zápasu ji slyšíte více než 30x. Ve fotbale taky. V tenise to samé. Stejný hlas, stejné fráze stejný příběh, stejná nuda.

A stejné nic.

Ano, je fér přiznat, že příjmy z reklamy drží sport v chodu. Pomáhají klubům, ligám, často i samotným hráčům. Jenže… opravdu si marketéři myslí, že tohle ještě funguje? Že když divák uvidí stejnou výzvu dvacetkrát za hodinu, začne cítit důvěru – nebo alespoň chuť kliknout?

Říká se, že když marketér neví, jak vytvořit příběh, zvyšuje frekvenci. A přesně to se teď děje. Není to kreativní marketing. Je to panika. Je to „když nevíš, dej to znovu“.

A tak místo silného sdělení vzniká jen šum. Místo spojení se značkou – únava. Místo inspirace – otupění.

Sport by si zasloužil reklamu, která baví stejně jako zápas. Která buduje důvěru, ne jen opakuje „dej si další tiket“. A značky si zaslouží víc, než jen koupit si čas a zapomenout na smysl.

Otázka nezní, jestli má reklama ve sportu místo. Zní: Opravdu tomu místu ještě rozumíme?

---

-tk-

13. června 2025