Při sledování tenisových utkání, ve kterých hraje favorit proti papírově slabšímu soupeři, jsem si všiml, že velice často dochází k této situaci. Outsider drží během setu s lépe hodnoceným sokem krok a v závěru sady dokonce má příležitost získat break, který kdyby potvrdil, by znamenal zisk setu nebo alespoň velikou šanci na tuto metu. Ale protože díky zvýšenému úsilím či často i zásluhou většího přehledu dojde k narovnání skóre a dále se pokračuje bez breaku. A vzápětí to přijde. Favorit exceluje a v důsledku nevyrovnanosti podávajícího sám získává první dějství (někdy to je druhé a tím pádem často i celý zápas).

Ve čtvrtek večer jsme měli možnost sledovat zápas Jirky Lehečky s Carlose Alcarazem na pětistovce v Katarském Dauhá, ve kterém se česká star nezalekla svého zvučnějšího protihráče a získala první set, aby po druhém dějství bylo srovnáno a šlo se do rozhodujícího třetího setu. A zde se odehrál zvláštní úkaz. Španěl vedl 4:2 a při Lehečkově servisu dokonce 30:0. Jenže Jirka zabojoval i díky suverenitě při servisech průběh sedmé hry otočil. A potom nastal ten moment, kdy bývalá světová jednička neudržela koncentraci na hru a nechala mladého rodáka z Mladé Boleslavi dohrát zbytek zápasu již bez ztráty hry a tím pádem 6:4 ve třetím! To, že někdo patří mezi opravdu velké hráče určuje také vyrovnanost chování během hry a hlavně v koncovkách setů. A to, jak Jirka zvládl konec třetí sady ukazuje, že už patří mezi ty, kteří by měli v následujících letech určovat trend hry na těch největších turnajích.

Nakonec jsem byl zvědavý, jaký průběh bude mít semifinále proti Draperovi z Velké Británie, který svými výkony v poslední době o sobě dává čím dál více vědět a ne nadarmo byl osmým nasazeným. I zde náš reprezentant získal první set a zdálo se, že cesta do finále je otevřená. Ale nepovedlo se a Jirka padl ve třetím, když druhý set ztratil až v tie beaku. Ale je nutné přiznat, že Brit předvedl opravdu excelentní výkon a Lehečka bojoval až do konce. Za porážku se nemusí vůbec stydět. Je nutné si umět přiznat, že když jsem podal to nej co ve mě je, a někdy i více, a přesto to nestačilo, tak soupeř byl prostě ještě lepší. I to z hráčů dělá šampiony. Stejně jako to předvedl Novak po prohře na tom samém turnaji, kdy se na nic nevymlouval. Nenaříkal na prodělané zranění a uznal, že ho nic nebolelo. Prostě řekl, že vítěz byl ten den lepší hráč na kurtě. Jirka Lehečka svým výkonem a chováním na turnaji předvedl, že k těmto velikánům začíná patřit!

---

Jiří Knížek

22. února 2025