Mezi medailemi a vzpomínkami
V těchto dnech celý národ slaví výrazné úspěchy našich tenistek ve Wimbledonu. Ovšem mě dnes v ranních hodinách zasáhla velice smutná zpráva z prostředí našeho mládežnického tenisu. Ve svých sedmnácti letech tragicky zemřel Oliver Bureš, chlapec kterého znám od jeho prvních tenisových úderů. Nepřehlédnutelný kluk na kurtě i mimo něj. Trochu hlučnější při hře, ale dobrák mimo hru, kterého jsem vždy rád viděl na našich turnajích. V roce 2021 jsem mu nabídl možnost hrát s mým svěřencem debla na pražských přeborech starších žáků s tím, že mu věřím. Že se určitě stane přeborníkem Prahy. Měl jsem pravdu. Svůj zápal pro hru dokázal ukočírovat a naplnil očekávání, nejen to naše. Určitě tím udělal radost i svým rodičům, kteří ho v této krásné hře podporovali.
Všichni víme, jak těžké je ztratit mladého člověka, kamaráda a sportovce a svoje dítě. V našem tenisovém klubu letos pořádáme druhý ročník Memoriálu Jany Bízové. Tato dívka, která byla členkou našeho klubu LOB S.A. Bohnice, byla bezohledným řidičem zajeta v ranních hodinách 24. prosince 2005 v okolí národního muzea v Praze. Ani z kamer se nikdy nepodařilo zjistit pachatele.
Dnešní smutná zpráva ve mě vyvolala stejný zármutek jako v případě Jany. Věřím, že všichni kdo Olivera znali, na něho nezapomenou a budou se jim vybavovat vzpomínky na společné chvíle. Jako nám na Lobu. S vědomím, že vedle honby za poháry a medailemi jsou v životě důležitější věci…
Čest Oliverově památce.
________________________________________________________________________________________________________________
Jiří Knížek