Po 147 letech konec. Wimbledon bez čárových rozhodčích. Znamená to konec chybování?

Ještě dnes mám v živé paměti utkání Jimmyho Connorse na wimbledonské trávě někdy z počátku 80. let minulého století. Tehdy se americký tenista otázal rozhodčího na empiru, zda o teči sítě při podání rozhodl sám sudí nebo mu napověděl computer. Bylo to v době, kdy IT technika začala pomalu pronikat do tenisu. Wimbledon byl jedním z průkopníků, který testoval opravu servisu v elektronické formě. Uplynulo zhruba 40 let. A právě dnes tiskové agentury vydaly zprávu, že turnaj turnajů od příští sezony již nebude využívat služeb čárových rozhodčích. Zařadí se tak k dalším vrcholným podnikům ATP, které používají automatické hlášení jestřábího oka. To reaguje do jedné desetiny sekundy a zároveň bylo vyladěno k absolutní bezchybnosti. 

Na dvorci už jen se sběrači a umpirem

Tím pádem nám na dvorci zůstanou pouze samotní hráči se sběrači a vrchní rozhodčí. Ale znáte to. Každý člověk dělá chyby. A v hromadě zpráv a výsledků ze sportovního prostředí, které se na člověka valí každý den, nezanikla jedna taková, až kuriózní situace. Odehrála na tisícovce ATP v Šanghaji, kdy brazilský empirový rozhodčí Carlos Bernardes obral Stana Wawrinku o fiftýn takovým způsobem, že to nikdo nerozporoval. Prostě si toho nevšiml ani jeden z hráčů. Je ale divné, že to nezaregistroval nikdo z diváků a doprovodu hráčů v jejich lóžích. Zarážející na tom všem je i jedna podobná situace z historie, kdy tentýž sudí obral Wawrinku o fiftýn na turnaji v Basileji v zápase s Roger Federerem. Opět si toho nikdo ani nepovšiml, ale na nesrovnalost upozornil až sám Federer. Odmítl vedení 40:15 na servisu, které pro něho v tu chvíli znamenalo dva matchbally.  

Bez rozhodčích neznamená bez chyb

Začali jsme u techniky a skončili u lidského faktoru. V každém případě je potřeba kontrolovat obojí. Nikdy nevíte, zda v elektronickém systému něco nezahaprovalo a vše se začíná ubírat nesprávným směrem. U faktoru Sapiens Sapiens to je trošku složitější. Chybka mohla vzniknout nesoustředěním, úmyslně, nedbalostí, ale také neschopností. A my, čeští tenisté, se o takovýchto excesech bavíme a dokonce se jimi i bavíme v poslední době velice často. Nevěříte? Tak například neověřený a nedostatečně vyzkoušený způsob automatického losování turnajů jednotlivců, úroveň 1. a 2. ligy smíšených družstev dospělých, nedohrané finále Mistrovství ČR dorosteneckých smíšených družstev, kvalita míčů značky Wilson pro mistrovská utkání.

zdroj: nytimes.com

Ne že bych byl nějakým fanouškem komančů, zvláště ne těch ze země, kde zítra již bylo včera, ale jedno moudro jejich bývalého šéfa Michaila Gorbačova platí pro celý svět a každou dobu. Důvěřuj, ale prověřuj!


Jiří Knížek

9. října 2024

Please follow and like us: