Popelka by bledla závistí. Svazová mlha před námi, mlha za námi
Ve starší filmové verzi známého pohádkového příběhu vyřkne Popelka na plese zaklínadlo „Mlha přede mnou, mlha za mnou“ a zmizí právě v té mlze. A já se začínám domnívat, že stejnou hru, jako hrála hrdinka světoznámé pohádky s princem, zřejmě s mnohými tenisty a jejich rodiči rozehrávají pánové sedící na Štvanici. Máme v živé paměti vystoupení předsedy Kotrby v publicistickém pořadu Reportéři, kde nám „vysvětlil“, že to nejhorší má český tenis za sebou. A nyní, v rámci ozdravného procesu, jsme na správné cestě k férovosti a dokonce všechny vyzval, že si každý máme hlídat svého předsedu. A takovým předsedou je i Jan Stočes, který z pozice státního trenéra, předsedal všem třem dosavadním trenérským radám, jejichž zápis je v sekci Komise webu ČTS k dispozici.

A protože rád pročítám vyjádření zástupců vedení českých tenistů, s chutí jsem se pustil i do jeho článku na vstupní stránce internetových stránek cztenis.cz, kde jsem se dočetl to samé, co jsme slyšeli od našeho nového předsedy. Zajímavé je to, že ve stejném souladu se svým šéfem pan státní trenér vydával vyjádření i v době Kaderkově, ale pouze do té doby, než nám Kaderku zatkli. Takže, opět zmínka o těžkých dobách a navrch i něco o čistém stole! Ale o tom jsem psal včera. A dnes? Dnes se díky komunikaci s lidmi, kterých se ten čistý stůl týká, dozvídáme, že prý střediska nemají peníze, že nikdo neví, kolik kdo dostane a na to konto prý není možné některým hráčům poskytnout služby a zabezpečení, které jim vyplývá z umístění na žebříčcích.
Dokonce nikoho ani nezajímá opomíjení regionálního principu podpory talentované mládeže. Takže se vesele kšeftuje s hráči, kteří se přetahují z jiných oblastí a jako kompenzace se nabízejí i sparingy pro sourozence, kteří na střediska nemají, ale zabírají prostor a finance těm opomíjeným, kterým dokonce je sdělováno, že konkrétní peníze na jméno nejsou nikde zmiňovány, takže prosím „…držte h..u a krok!“
Vidíte tu mlhu? Kterou funkcionáři staronového vedení svazu vytvářejí, jenom aby mohli dále dělat tu svoji práci a nikdo jim do toho moc nekecal pod Kaderkovým heslem: „My jsme tenis, my máme výsledky, tak nám do toho nemluvte!“ Dokonce za použití takových praktik jako…něco mu odpověz, ať máme klid! Ale pánové zapomněli, že tenisový exprezident tak nějak skončil i díky své aroganci a neochotě komunikovat. A nebyl to konec hladký. Spíše takový hororový. Že dokonce na valné hromadě musela být demonstrativně postavena nepropustná zeď z černých šerifů, kdyby se náhodou něco mělo semlít.
Ale nakonec jsem si dnes stejně vybavil spíše komickou věc, které se dnes s chutí všichni pamětníci od srdce zasmějí. Je to monolog bývalého tajemníka UV KSČ Milouše Jekaše. Jak nám mlžil, jak osočoval okolí a tvrdil, že je, vedoucí funkcionáře, nikdo nechápe. A víte, co mě na tom nejvíce rozesmívá? Jak nám naivně lhali, lhali a lhali. Tomu by dnes nevěřily ani ty děti, kterým je pohádka o Popelce určena.
Jiří Knížek
29. ledna 2025