Pamatujete si, jak jsem psal o tom, že se stále podivuji nad tím, jak je možné, že se nikdo z žen, dívek a jejich trenérů či rodičů neozval, když jsem kritizoval nepoměr v odměňování tenistek a tenistů? Ale ozvala se naopak druhá strana. Ano, zástupci toho silnějšího pohlaví nechápali, co jsem to vypustil za nesmysl, když ve světě je běžné, že ženy dostávají méně peněz na odměnách za svá vystoupení v rámci profesionálních okruhů. Jenže opět musím argumentovat tím, že se nesmějí sčítat hrušky s jablky. Mezi profíky má tato logika své opodstatnění, ale již trošku pokulhává v momentě hodnocení turnajů velké čtyřky. Ale v našem českém tenisovém rybníčku?

Nezapomeňme, že ve světě profesionálního sportu se prodává reklama a je určitá poptávka po produktu. Takže je jasné, že když se oddělí turnaj žen od mužského, je cena v případě pánů tvorstva vyšší. A u nás? Vždyť kolikrát na A-čkovém turnaji hrají obě kategorie společně a přesto ženy dostanou méně. I přesto, že velice často se akce účastní hráčky, které toho ve světě odehrály mnohem více než jejich vousatí kolegové. A myslíte si, že sponzor, který například někde v Čechách staví baráky, získá díky podpoře A-čka dospělých více zakázek? Zvláště, když se turnaj ani nevysílá v TV, maximálně v minulosti na Vista TV? 

Odpovím vám zcela jednoznačně. Nezíská! Je to jenom jeho dobrá vůle, prostě chce podpořit akci, ke které má vztah nebo přímo k organizátorovi turnaje. A nyní se podívejme na vyhodnocení ankety Sportovec roku. Jaký názor na to mají ti, kteří hájí vyšší příjmy pro naše amatérské tenisty na úkor jejich něžnějších a v mnoha případech i hezčích kolegyní? Také zastávají názor, že si to Dostál zaslouží více než letošní wimbledonská vítězka? A co Katka Siniaková? Má zlato z Paříže a GS tituly, je deblovou jedničkou. A stále to nestačí. Prostě to je v naší společnosti. A zastánci nepoměrů v tenise tomu také nahrávají. Na druhou stranu musím ale přiznat, že spousta novinářů hodnotí jednotlivé sportovce nejenom podle sportovního výkonu, ale také podle jeho vystupování na veřejnosti a v médiích.

A i já zde v případě Báry Krejčíkové mám trochu problém, zvlášť, když jsem její výlevy zažil naživo i třeba ve Wimbledonu. To kajakář Pepa Dostál se jeví v tomto ohledu jako superstar. A na to lidé, mezi něž na rozdíl od exprezidenta Zemana považuji i novináře, velice často a silně slyší. Potom tu je ještě  Kateřina Siniaková, která má tu zlatou placku, ale pouze prý z „polovičky“ zaslouženou. Tento argument použijí pouze ti, kdo se řídí heslem „Kdo chce psa bít, ten si hůl najde“.  A právě ti z nás, kteří sami našim holkám podrážejí nohy (nebo židli?) takovýmto odborníkům přímo ten klace vrážejí do ruky! Tak se potom nedivme.

---

Jiří Knížek

20. prosince 2024