Rakety jen na tenis
Dnešní den je dnem velkého očekávání. Nemyslím tím, že by se něco velkého a dobrého mělo přihodit. Spíše naopak. Je dnem očekávání, jakým směrem se bude svět v následujících letech ubírat. Na rovinu musím přiznat, že v době prezidentských voleb v USA jsem nebyl fanouškem zvolení Donalda Trumpa. Ale je to volba občanů nejsilnějšího státního útvaru na Zemi a proto oni musí vědět, co mohou očekávat či nikoliv. A zda většina, která si zvolila svého 47. prezidenta, udělala dobře.

My Evropané musíme pouze doufat, že spousta předvolebních a nakonec i povolebních výroků vítěze spadá do kategorie populistických prohlášení, a že nakonec zvítězí zdravý rozum a touha po demokratickém vývoji lidstva. Proto jsem na začátku napsal, že jsem dnešek netrpělivě očekával. Tak doufám, že i nadále budeme moci žít v míru a prosperitě, snažit se budovat nové a nové věci s využitím nejmodernějších technologií, které využijeme pro rozvoj lidstva a ne k lidskému zotročení a záhubě.
Takže se zde nabízí znovu oživení hesla z dob komunistického budování světlých zítřků: „Rakety jen na tenis“. To je snad to jediné, co se komančům povedlo. Heslo, které v jejich době temna bylo spíše propagandistickým zneužitím sportovců k zakrytí imperialistických tužeb sovětských komunistů, kterým ti naši lezli až nevím kam a ti dnešní se je v tom všem snaží napodobit. A nejen oni.
Proto si přejme, aby ty používané jediné rakety byly opravdu jen ty „naše“ tenisové. A aby nám ten náš milovaný bílý sport přinášel co nejvíce potěšení a příjemných zážitků, které si nenecháme zkazit ani sebrat lidmi, kteří by snad tuto krásnou hru chtěli zneužít ke svým, často až nicotným záměrům.
Jiří Knížek
20. ledna 2025