Po nedělním obědě si člověk chce trošičku odpočinout. Vypnout od denního ruchu, i když je víkend. Ale znáte to. Taková ta chvilka pro sebe. A jak si tak polehávám a klasicky, jako dnes už skoro každý člověk, čumím do mobilu a „listuji si“ bezmyšlenkovitě stránkami. Chvíli tenis, chvíli seznam, fotbal a zase tenis a najednou mi utkví jméno jednoho hráče přihlášeného na nejmenovaný turnaj. Znáte to, je to jako, když jedete autem a něco koutkem oka zahlédnete u silnice. Tak se na tu stránku vrátím a nestačím se divit. Už zase změna klubu! Po kolikáté už nebudu ani psát.  I z toho důvodu, aby čtenář nemohl vytušit, o koho se jedná. 

Rodičovská láska

 Ale hned mě napadá myšlenka. Jak to asi ti rodiče zmíněného hráče mají? Copak oni nevidí, že největší problém není ani v jednom z předcházejících klubů a trenérů, kterých byl už pěkný počet? A co těch změn raket a nevím čeho ještě. Přeci dospělý člověk musí vidět, když přijde do tenisového klubu, jak hrají ostatní hráči. Jak se liší herní úroveň jednotlivých výkonnostních skupin a kam asi jejich ratolest náleží. Anebo jsou opravdu tak zaslepeni svojí rodičovskou láskou nebo opravdu jsou hloupí?

Naivita to určitě není

Fakt nevím. Jen si říkám, že člověk, který se umí uživit a pohybovat v dnešním světě nemůže být tak…no jak bych to nazval? Ale naivní to není. I kdyby mi kdejaký trenér mazal kolem úst já nevím co ještě, tak přeci musím vidět, že když můj potomek ve více než 10 letech nedosáhne špičkami svých prstů ani ke kotníkům a již vůbec nespojí dlaně za zády, tak tam je přeci něco špatně! Ale zvláštní je, že si ti rodiče ani nic o problematice nepřečtou. Prostě úplně mimo realitu. 

Když nad tím tak přemýšlím, tak ono jde toto hledisko aplikovat ale na velice širokou škálu hráčů. Nemusí se jednat pouze o jedince, kteří fakt neumějí tenis a nejsou sto vyhrát utkání ani na té nejnižší úrovni. Ono se to velice často, myslím to rodičovské zaslepení, objevuje i ve vyšších výkonnostních patrech. Tam ale ti hráči umějí alespoň odehrát míč a několikrát přeběhnout kurt, ale tady v tomto případě?  Já vím, že můžete namítnout, že každý si může dělat co chce, když to neubližuje ostatním. A máte pravdu. Ale když vykřikujete, že chcete být profík a proto musíte najít to nejlepší, tak v tomto případě to je hodně úsměvné. 

---

Jiří Knížek

24. listopadu 2024