Málokdo z vás si vzpomene, kdo se stal šampionem na Roland Garros v roce 1990. Myslím tedy z těch starších pamětníků. Protože to je již tak dávno, že velké množství dnešních tatínků a maminek tenisového potěru ani v té době ještě ani nebylo na světě anebo, jak říkával můj děda, byli v takovém vývojovém stádiu, že si hráli v uhláku na horníka. Nebudu vás dlouho trápit.  Šampionem pařížského Grand Slamu se toho roku stal Ekvádorec Andrés Gómes, který ve finále porazil nastupující hvězdu světového nejenom tenisu, André Agassiho. Toho blonďatého Američana, hrajícího v riflových volných kraťasech, který pobláznil davy fanynek od náctiletých po vyzrálé padesátnice. A stejně jako v 70. letech všichni mladí fandili světlovlasému Björnovi Borgovi ze Švédska, tak i v prvním roce devadesátek se historie opakovala. 

Vzpomínám si, jak jsem já osobně držel palce zkušenému středoameričanovi se slovy, že ten mladíček má dost času na to, aby jeden z turnajů velké čtyřky získal.  A byl jsem si tím i jistý.  Stejně jako toho, že to je poslední šance pro Andrése. A nemýlil jsem se.  Byl to jeho jediný velký titul, ke kterému se již nikdy ani nepřiblížil, ale zařadil se mezi velikány bílého sportu, protože svůj triumf přiřadil k 1. místu na žebříčku ATP z roku 1986. Zajímavé na celé té době bylo to, že v poslední dekádě minulého tisíciletí nastoupili do popředí profesionálního tenisu čtyři mladé americké pušky a největší mediální hvězdou byl právě ten, jehož kořeny sahají do Íránu. Ale právě on, ke kterému vzhlížela pomalu celá sportovní planeta, získal svůj první velký titul jako poslední z hvězdného čtyřlístku Sampras, Courier, Chang a Agassi. V Paříži dokonce až v roce 1999, sedm let po svém vítězství ve Wimbledonu.

A věřte, že v tom roce 99 jsem Andrému držel palce a přál vítězství v nervy drásající pětisetové bitvě s obdivem k jeho tenisové dlouhověkosti. Tak si jen říkám, že historie se tak nějak stále opakuje. Jenom se posouvá v kruhu k stále vyšší kvalitě. Takže spirála. No řekněte sami, nepřáli jste letos Novakovi jeho historický rekordní titul? Já trochu ano, ale třeba před pár lety jsem měl úplně jiné favority.  

---

Jiří Knížek

3. února 2026