Rozhodčí: respekt, cit pro hru a pořádná dávka empatie
Inspiraci k dnešnímu článku jsem z části získal sledováním zápasu Jirky Lehečky s Novakem Djokovičem a dílem také vstřebáváním myšlenek na úbytek malých tenistů z turnajů a mistráků. Hledají se různé cesty, které by snižování počtu aktivních tenistů zamezilo a naopak by se zvýšil příliv nových tváří. Je to například změna složení smíšených družstev v nižších soutěžích anebo změna herního plánu u baby tenisu. Ale všichni tenisu znalí rodiče vědí, že velice často se stává, že chtějí svému potomkovi třeba jen podat láhev s občerstvení a v tu chvíli na ně pokřikuje rozhodčí s výhružkou penalizace pro synka či dcerku. Sám jsem zažil několik takových historek, kdy se až neuvěřitelné prkotiny mých svěřenců řešily jako by šlo o finále Wimbledonu.

Ale ouha, při dnešní TV seanci z AO bylo zřetelně vidět, že ti nejlepší profíci na jednom z nejprestižnějších turnajů jsou bez jakékoliv penalizace koučováni. A co víc. Náš soutěžní řád přesně specifikuje velikost reklamních ploch na oblečení tenistů, ale při pohledu na některé superstars vidím chodící poutač, který by u mnoha rozhodčích na českém Céčku neprošel.
Tak si říkám, zda to není zbytečné? Honit kluka, aby se převlékl, protože má na mikině trošku větší fajfku, když přitom v SŘ je uvedeno, že se nesmí hrát v trenkách či T-tričku. Ale to porušují skoro všichni. Pamatujete si doby, kdy se dokonce dívkám zakazovaly legíny, ale Serena klidně nastoupila v „potápěčském“ oděvu, ve které bylo vidět i to co jsme ani nechtěli?
Myslíte si, že společnost, která prodává kachličky a darovala capartovi kšiltovku, tak že tato firmička zvýší svůj obrat díky reklamě na B-čku mladších žáčků? Já tedy ne. Stejně jako nechápu omezení pohybu po tenisovém areálu, kdy rozhodčí přímo zakazuje vstupovat k plotu, aniž by docházelo ke koučinku, ale mohlo by.
Prostě to začněme řešit lidsky a smysluplně. Tak, aby se děti z turnaje či mistráku těšily, a ne aby byly ve stresu už při vstupu do klubovny a pohledu na osobu s nášivkou „Rozhodčí ČTS“. Pro mě je totiž nejlepší ten sudí, který má přirozený respekt, není o něm skoro vědět, nechává hru plynout a ta má bezkonfliktní spád.
Jiří Knížek
19. ledna 2025