Hodně často se mě lidé ptají, proč v našem  klubu Lob S.A. Bohnice neprovozujeme objednávkový systém na provoz a obsazení našich tenisových dvorců. Mohlo by se zdát,  že absence zmíněného provozního prostředku je neochotou používat moderní technologie . Ale opak je pravdou. Jako pořadatelé velkého množství turnajů mládeže jsme naopak přivítali využití informačního systému ČTS, i když nás mrzí některé neřešené problémy. Na ty se snažíme upozorňovat a věříme, že to snad nejen čas vyřeší.

Přednost dětem, které u nás trénují

Hlavním důvod je zcela prozaický. Dáváme přednost dětem, které u nás trénují. A snažíme se, aby jejich tenisová činnost byla založena jednak na tréninku s trenérem, a na hraní sparingů a setů tak, aby nedocházelo k ukončení zápasu (či setu) bez odehrání koncovky. Naopak se snažíme, aby na závěr byl odehrán jeden klasický tie-break a jeden velký TB do deseti bodů. Jednak se domnívám, že se ukáže, jak je dítě pro hru zapálené a jak o vlastní tenis stojí. A na druhou stranu tímto počinem výrazně snižujeme finanční náklady rodičů. Další výhodou je fakt, že nejsme v centru města, ale naopak na okraji v příjemném zákoutí Čimického háje.

Takže mládež nemá vůbec žádný problém se dopravit do areálu zcela samostatně. Prostě skoro jako na vesnici. A po tenise klidně rychle na fotbal nebo na plovárnu, či jinou sportovní nebo pohybovou aktivitu. Zároveň, naši trenéři se snaží své svěřence co nejvíce do této činnosti zapojovat a svojí přítomností na vedlejším kurtě i dozorovat kvalitu sparingů.

Důraz na všestrannost

Jednoduše nemáme na prvním místě zisk z pronájmů. Ale nebráníme se tomu, když nějaký zavedený klient brnkne a v okrajových hodinách vytíží volné sportoviště.  Většinou to jsou stálí zájemci s často i 20letou historií. Prostě taková sportovní pohoda. Sice v Praze, ale u lesa jako na vsi. Děti sportují zcela nenuceně a ne pouze speciálně s důrazem na jednu pohybovou činnost.  A to mě přivádí k zamyšlení, kolik našich špičkových tenistů poslední doby pochází z venkovských oblastí a kolik z hlavního města?

Důležité je to časové určení, protože v dobách Kodeše, Hřebce i Navrátilové byly podmínky pro sport zcela jiné a založené na jiných prioritách sportovní výkonnosti.  Tak pro zajímavost. Menšík – Prostějov; Macháč – Beroun; Lehečka – Kněžmost; Vondroušová – Sokolov;  Siniaková – Hradec Králové; Krejčíková – Ivančice; Muchová – Olomouc; Kvitová – Fulnek; Strýcová – Plzeň; Hlaváčková – Plzeň; Plíšková – Louny; Nosková – Vsetín. Nedávná minulost nám ukazuje Berdych – Valašské Meziříčí; Štěpánek – Karviná.  Myslím, že převaha jedné z částí sledovaného spektra je více než zřejmá.

Současná story Lindy Noskové nám dává možnost nahlédnout doslova v přímém přenosu do vývoje mladé hráčky, která byla v dorostenecké věku ve stínu několika svých vrstevnic a nyní pádí k metám (snad) nejvyšším. A musím napsat, že bych ji to přál. Stejně jako všem mladým sportovcům, kteří celé své mládí obětovali pohybu. Vlastně slovo obětovali by nemělo být na prvním místě.

---

Jiří Knížek

5. září 2024