Už se nemůžu dočkat, až dnes dorazím do Edenu a budu sledovat „mé Sešívané“ proti Fialkám. Pro ty méně zasvěcené, Slavia Praha versus Anderlecht Brusel. Jedno z utkání Evropské ligy UEFA, kam spadal také zápas Slávky s Fenerbahce Istanbul. A protože jsou všeobecně známé filmové etudy hráčů z Balkánského poloostrova, rád sleduji chování fotbalistů, kteří se po jakémkoliv i lehkém kontaktu svalí k zemi a svíjejí se skoro v mrtvolné křeči. Je jedno, zda to byl domácí či zástupce hostujícího týmu, vždy mě ale baví náhlé vyléčení v momentě, když se k takto „zničenému“ hráči opět během hry vrátí míč či se jeho družstvo dostane k rodící se šanci.  

Tuto úvodní pasáž jsem použil jako oslí můstek pro uvedení jedné podobné příhody z tenisového prostředí, která plně vystihuje situaci v našem bílém sportu, která je také svým způsobem produktem nejasně definovaného a nedostatečně vykomunikovaného stavu ohledně pravidel a soutěžního a také přestupního a klasifikačního řádu. Tato situace se vyvinula z léta neřešených problémů, které byly upozaďovány souborem zcela nepřehledných dodatků a předpisů, ve kterých se možná nevyzná už ani šéf sportovního úseku. Proto budu velice rád, když se všechny komise rozhýbou a opravdu pečlivě a po široké odborné diskuzi vytvoří nový soubor pravidel a řádů, který bude přehledný a pochopitelný třeba i pro rodiče začínajících tenistů. 

Ale zpět k té zmiňované příhodě. Volal mi jeden žáček zcela zničeným hlasem, ze kterého byl jasně slyšet zánět na horních cestách dýchacích. Podle barvy hlasu jsem to tipoval na těžkou chřipajznu nebo dokonce angínu. A že je nemocný a zda bych ho mohl odhlásit z víkendového turnaje. Moje odpověď byla celkem jednoduchá a logická. Vzhledem k tomu, že jsem právě jel autem, řekl jsem mu, aby se odhlásil sám. Na to on po poradě s někým u telefonu, že prý by raději, abych tak učinil já. Protože chce příští víkend hrát turnaj a nechce mít penalizaci. Říkám, že když to udělám já, tak že to je stejné jako od něho. Že mu vyskočí penalizace na tento víkend, ale musí se odhlásit do pátku do 18 hodin a potom bude moci příští víkend hrát. V tu chvíli se hlas na druhé straně „drátu“ zcela změnil a veselým vysokým tónem mi bylo poděkováno!

Tak to je úplně stejné jako ti šampóni ze zeleného pažitu. Najednou byl zdravý jako rybička. Takže nenadávejme pouze na fotbalisty. Podobné chování totiž umožňuje systém, ve kterém se lidé pohybují a který nemá jasně definovaná pravidla. Která mohou být vykládána pokaždé jiným způsobem. Proto znovu opakuji, že je nyní na novém vedení svazu, aby začalo vytvářet nová a jednoduchá pravidla hry podle kterých se budou všichni řídit. Ale hlavně jejich tvůrci.

---

Jiří Knížek

12. prosince 2024