Pamatujete se ještě na původní název pořadu komentátorů při tenisových Grand slamech „Game, set, Mats“? Svoji ohromnou oblibu si získal právě tím, že vedle atraktivní komentátorky zde vystupoval odborník na slovo vzatý. Mats Willander, několikanásobný vítěz turnajů velké čtyřky, který svými postřehy přímo z „kuchyně“ tenisových hvězd a také díky své bohaté zkušenosti z tenisových arén velkých areálů přesně a trefně dokázal popsat situace, které proběhly během sledovaných zápasů. Později ke spolukomentování přijal další známé tenisty a tenistky, protože bylo a nakonec je stále jasné, že tento model funguje a diváky zajímá. Svým způsobem bylo velkým oživením angažování největšího rebela tenisové minulosti Johna McEnroa, který svým podáním a popisem reality kolikrát přiváděl velkou část sledujících k úžasu. 

Vždy se mi ale líbilo i komentování na zahraničních televizních kanálech, které využívali také bývalé hráče první velikosti. Ti dokázali komentovat s nadhledem a noblesou. A právě při sledování posledních zápasů našich úspěšných chlapců mi tak nějak vadí způsob komentování tenisových přenosů na O2. Tedy dnes na Oneplay, potažmo na spřátelených programech Premier Sport, kde při jakékoliv chybě našeho hráče a zvláště při možnosti získat nějakou zajímavou výhodu ve skóre, velice často zazní: „To je škoda!“ Specialistkou na tato slova je hlavně Klára Janáčková, která jako bývalá hráčka má velice často dosti zajímavé postřehy a svými názory a poznámkami určitě mnoha amatérským či rekreačním tenistům poodhalí i více, než je zřejmé z televizní obrazovky.

Právě proto, že citovaná moderátorka je zkušenou tenistkou, tak určitě ví, že to nejhorší pro hráče tenisu je vracet se k nevyužitým šancím a zkaženým příležitostem. Zvláště „nebezpečné“ to je pro mladé hráče a jejich kolikrát netenisové rodiče, kteří při sledování zápasů v telce slyší jakýsi způsob hodnocení průběhu zápasu. To si samozřejmě přenášejí do svého tenisového vesmíru.

Každý tenista moc dobře ví, jak to na něho fungovalo nebo působilo, zvláště v mládí. Kdy bojoval, rval se o výsledek tím způsobem, jak mu naordinoval trenér. A potom například po zkaženém voleji, který mohl hodně napovědět o výsledku, se otočí na rodiče a vidí, ale hlavně slyší: „to je škoda“. Znáte ten pocit, že? A také slýcháte někdy výzvy mladých tenistů směrem ke svým rodičům: „Jdi pryč“. „Drž .ubu“ a jiné. Není to v dnešní době neobvyklý jev. Rodiče kolikrát již ani nechodí ke kurtu, protože svojí přítomností své potomky rozptylují. Smutné, že? Právě i takové maličkosti, jako je způsob komentování i zkušeným sportovcem, může velice často zanášet do tenisu negativní jevy, které hlavně nepomáhají rozvoji mladých hráčů.

---

4. dubna 2025