Jistě si mnoho z vás pamatuje na bývalého prezidenta Miloše Zemana, jak tvrdil, že kdesi vlevo dole byl článek o českém novináři. Protože minulá hlava státu jako člen komunistického  prognostického ústavu měla pocit, že je neomylná, vyzýval náš exprezident prostřednictvím svého tiskového mluvčího Jiřího Ovčáčka televizní diváky a čtenáře tištěných a elektronických médií  k nalezení dehonestující zprávy, o které ale vědci tvrdí, že taková neexistuje a ani nikdy neexistovala. Dokonce se pamatuji, že byla vypsána i finanční odměna. Ale nevím, zda její výše nebyla úmyslně tak vysoká, protože sám „bývalý vědec“ si byl jist, že to nikdo nikdy nenajde.

Ne, že bych chtěl také vyzývat k nalezení něčeho někde v novinách. Mám ale v živé paměti takový kreslený vtip o Velké pardubické. Ten také nemohu nikde nalézt. Je o tom, jak dva koníci stojí pod Taxisovým příkopem vedle svého trenéra, který jim ukazuje směrem nad překážku, kde žokejové zmíněných lichokopytníků skáčou ukázkovou šipku přes živý plot. A na tento komiksový obrázek si pokaždé vzpomenu, když slyším některé sportovní komentátory, jak hodnotí výkony špičkových profesionálů. Naposledy dnes odpoledne, když jsem sledoval vystoupení Sáry Bejlek na právě probíhajícím tenisovém turnaji na Spartě v pražské Stromovce. 

To jsem se fakt nestačil divit, jak je vlastně ten tenis jednoduchý a jak může být někdo unaven, když se hraje na rychlém betonu a výměny jsou krátké. Ačkoliv vzápětí došlo na poznámku, že první set trval přes jednu hodinu. Stejně tak jsem si říkal, že když uklidit balon k lajně při returnování druhého servisu je tak jednoduché, že se komentátor raději nedal na tenis a mohl vydělat balík, který by byl určitě větší než pobírá zaměstnanec veřejnoprávní televizní stanice. Nebo, že to nenaučil nějakého svého potomka.

Ono totiž, když se něco dělá precizně dobře, tak to vypadá jednoduše. A to je právě ten princip sportovních dovedností, které musíte umět provádět v co nejkratším čase tak, abyste svého soupeře bez vlastní chyby donutili právě během hry chybovat. Ale vysvětlete to někomu, kdo tenis nehrál na nějaké odpovídající úrovni. Třeba takový Nicky Lauda, který byl mistr světa ve Formuli 1, jednou prohlásil, že dnešní monoposty jsou sice nesrovnatelně výkonnější než za jeho éry, ale že prý jsou tak lehce ovladatelné, že nevyžadují takové jezdecké umění jako v 70. a 80. letech minulého století. Tak mu to auto půjčili a on, než objel jeden necelý okruh, tak byl několikrát mimo trať a ještě několikrát natočil hodiny. A to si myslím, že ten měl k výkonům svých následovníků co říct. 

Podobně úsměvně na mě zapůsobil během studií FTVS jeden asistent. Ten nám během výuky biomechaniky tvrdil, že člověk má dar naučit se vše jen pozorováním. A že v podstatě nemusíte dětem nic ukazovat a fázovat. Protože jim stačí, aby viděly konečný výkon. Tak jsem se zeptal, zda to platí i pro lety na lyžích. Až po půl roce jsem pochopil, proč jsem u zkoušky neprošel. Byl u ní zmíněný asík.

Tak vidíte, co vše může způsobit zlehčování výkonů. Zvlášť, když je sledujete na té nejvyšší možné úrovni. A tak se potom stávají i mnohem smutnější případy. Např. když lidé, kteří se nejsou schopni nic naučit a dělat pořádně se vrhnou na sázení. A když slyší v televizi, jak ten sport je jednoduchý, tak si myslí, že když jim nevyjde tiket, tak že za to můžou sportovci. Speciálně u tenistek je známo velké množství urážek a vyhrožování ze stran těchto zoufalců. Tak bych doporučoval při komentování více citu pro situaci a možná si k mikrofonu pozvat nějakého bývalého tenistu, který spíše vysvětlí, proč ten míček nepřešel přes síť, když to bylo tak jednoduché.

---

Jiří Knížek

23. července 2025