K napsání dnešního blogu mě tak trošku přivedla jedna situace, kterou jsem nedávno popisoval v jednom z předcházejících příspěvků. V něm jsem se zmínil o určité neodbornosti trenéra a jeho, říkejme jim asistentů. To vedlo k určitému nedorozumění mezi rodiči, organizátorem turnaje a vlastně i samotným trenérem. Ten, který se po určité, ne příliš dlouhé době od incidentu, musel svého postu vzdát.  

Radit? Ale jen to, co znám a umím

Myslím si, že každý trenér by měl udělovat své rady a předávat zkušenosti pouze takového charakteru, který odpovídá jeho znalostem a odbornosti. A které jsou v souladu s pravidly, praxí a hlavně zdravým rozumem. Nejde svému svěřenci nebo jeho rodičům podsouvat řešení, o kterých nic neví anebo je dělá na základě jakési domněnky hůře neodborné rady. Rady, která pochází sice od jeho kamaráda, o kterém si myslí, že by to mohl vědět, ale sám si to již neověří. A týká se to všech oblastí rozvoje mladého sportovce. Ať se jedná o tenistu, fotbalistu, hokejistu nebo klidně i šachistu. Myslím tím tedy technicko- taktické dovednosti, fyzickou přípravu, mentální přípravu, ale také stravovací a hygienické návyky vedle znalostí pravidel vlastního sportu a slušného chování obecně.

Každý trenér by měl znát svoje limity

Velice si vážím práce každého člověka, který se věnuje mládeži. Zvlášť vyzdvihnout musím práci žen a dívek, které jsou v tenisovém hnutí velice často zastoupeny vysokým procentem. Hlavně u začínajících dětí, převážně v tenisových školičkách. Není také výjimkou, že trenérky najdeme také u  mladších žáků a žákyň. Vzhledem k tomu, že tenis je individuální sport a příprava je náročná již od prvních krůčků, je ženský přístup, který spíše tíhne k maminkovskému pojetí, v mnoha případech nenahraditelný. Zde bych chtěl ale poukázat na fakt, že každý trenér by měl znát své limity a hranice. Na základě se shora popsaného, by měl svého svěřence předat dále. Pokud mu tedy záleží na jeho kariérním a výkonnostním rozvoji, který je již nad rámec  zmíněného kouče. 

Z tohoto důvodu si myslím, že není vhodné, aby žena-trenérka vedla kluka nad 12 let, který se začíná připravovat na své působení ve starším žactvu na úrovni vyšších hodnot bonusových skupin a pokud tomu i odpovídají jeho výsledky z nižší věkové kategorie. Jsem přesvědčený, že mu nikdy nemůže vysvětlit situace, které třeba jako aktivní hráčka nikdy nezažila. Nebo je sama v praxi nikdy neřešila. Je to odvislé od fyzických schopností, které se začínají projevovat z pohledu různých pohlaví. Také z vlastního mentálního nastavení, které je různé u mužů a žen. 

Murray je výjimka

Určitě mi někdo bude oponovat vztahem Andy Murrayho a jeho matky. Ale na to musím odpovědět, že to byla absolutní výjimka. Potvrdila se v případě Amélie Mauresmo, když Andy pochopil, že návrat k Ivanovi Lendlovi je neodvratitelný. Sám jsem v několika případech hráčům a jejich rodičům doporučoval změnu tímto směrem. Ani v jednom případě jsem se nemýlil. Dokonce jsem v jednom případě „způsobil zisk“ titulu mistra České republiky.

Nechci, aby má slova působila urážlivě nebo diskriminačně. Znovu zdůrazňuji, že si práce žen a dívek velice vážím. Ale každý by měl znát míru svých schopností, dovedností a zkušeností a ty předat v té nejvyšší kvalitě těm, kteří je potřebují. A umění, ukončit spolupráci se slovy: „Už ti nemám co dát“ je stejné jako umění odejít na vrcholu. Ale to se týká nakonec i nás mužů!

---

Jiří Knížek

29. září 2024